Sparassis crispa (Wulfen) Fr. 1821
kotrč kadeřavý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Sparassidaceae Sparassis |
Popis
Plodnice je široká 50–300 mm, výjimečně i větší, pak může dosáhnout hmotnosti až několika kg. Tvarem připomíná mořskou houbu, je tvořena silně rozvětveným pletivem, které se dělí na ploché a na koncích nakadeřené větvičky, vyrůstající ze silného bělavého třeně zcela ponořeného v substrátu. Větvičky jsou zprvu bělavé nebo krémové, později nažloutlé až hnědé, při zasychání tmavě lemované.
Rouško se tvoří ponejvíce na spodní straně plochých konečků větviček.
Třeň je krátký, tlustý, válcovitý, kořenující, někdy však nevýrazný.
Dužnina je bílá, voskovitá. Vůně je kořeněná, chuť příjemně oříšková.
Výtrusný prach je světle okrový.
Výtrusy jsou široce oválné, 5–7 x 3–4,5 ?m, hladké.
Výskyt
Roste od července do listopadu, místy hojně, v jehličnatých lesích.
Parazituje obvykle na kořenech borovice, často roste zdánlivě z půdy. Objevuje se i na mrtvém dřevě, například na pařezech. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu napadeného dřeva.
Možná záměna
Kotrč štěrbákový (Sparassis brevipes syn. Sparasis nemecii) roste vzácně na kořenech jedlí, méně často buků a modřínů. Konce větviček má lopatkovité, nezkadeřené, často se světlým ztlustlým lemem.
Korunokyjky (svícnovitá Artomyces pyxidatus a borová Artomyces microsporus) obývají solidní mrtvé dřevo, hlavně kmeny a pařezy a tvoří plodnice s větvičkami vztyčenými vzhůru a zakončenými několikacípými korunkami.
Častou záměnou jsou i kuřátka rodu Ramaria, která nemívají zploštělé a zkadeřené konce větviček.
Kuchyňské využití
Některými houbaři velmi ceněná jedlá houba, často však bývá na povrchu i uvnitř znečištěna částečkami substrátu nebo hmyzem. Vyhlášenou kuchyňskou úpravou je falešná držková polévka.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Vladimír Sojka
Autorství obrázků: Petr Souček, Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2024-0148 (07.10.2024, Středočeský kraj)
0071-2024-0127 (21.09.2024, Jihočeský kraj)
0071-2024-0007 (06.01.2024, Plzeňský kraj)
0071-2023-0004 (07.01.2023, Plzeňský kraj)
0071-2022-0262 (16.10.2022, Jihočeský kraj)
0087-2022-0149 (18.08.2022, Jihočeský kraj)
0087-2022-0146 (07.08.2022, Středočeský kraj)
0071-2018-0045 (04.09.2018, Středočeský kraj)
