Sphaerobolus stellatus Tode 1790
hrachovec hvězdovitý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Geastrales Geastraceae Sphaerobolus |
Popis
Plodnice mají průměr 1–3 mm, zpočátku jsou kulovité s bělavým až žlutavě okrovým plstnatým povrchem. Vnější okrovka se rozevře do 5–9 krátkých oranžově zbarvených cípů a objeví se peridiola obsahující výtrusy jako tmavě žlutá až hnědá kulička, asi 1 mm v průměru s povrchem pokrytým žlutým nebo oranžovým slizem. V dospělosti se vnitřní okrovka prudce vychlípne a peridiolu vymrští až několik metrů daleko. Vnitřní okrovka pak obvykle zůstává krátce viditelná jako průsvitná bělavá kulička na hvězdovité vnější okrovce. Ve stáří jsou hvězdovité bělavé pohárky prázdné.
Tmavé peridioly velikosti špendlíkové hlavičky se po vystřelení z plodniček nalepují na předměty v okolí, mohou znečišťovat povrchy automobilů a budov v blízkosti záhonů s mulčovací drtí.
Výtrusy jsou protáhlé, 7,5–10 x 3,5–5 µm velké.
Výskyt
Vyrůstá na organických zbytcích, jako jsou trouchnivějící větvičky, piliny, mulčovací drť, hnůj, bylinné zbytky. Zřejmě častá houba, ovšem přehlížená. Roste v červenci až říjnu, ve velkých skupinách.
Možná záměna
Je nezaměnitelná, rozlišuje se několik variet.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Věra Svobodová, Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0087-2022-0141 (28.08.2022, Středočeský kraj)
0013-2012-0012 (26.10.2012, Jihočeský kraj)
