Steccherinum fimbriatum (Pers.) J. Erikss. 1958
ostnateček brvitý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Meruliaceae Steccherinum |
Stručný popis
Plodnice jsou jednoleté, rozlité, tenké (přibližně 0,5 mm), kožovité, s roztřepeným třásnitým okrajem tvořeným bílými nebo narůžovělými provazci podhoubí. Lze je snadno oddělit od substrátu.
Rouško na svrchní straně plodnice je ostnité, hnědorůžové až šedočervené, jednotlivé ostny či bradavky jsou však nejvýše 0,5 mm vysoké a houba při zběžném pohledu připomíná spíše kornatec než ostnateček.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou drobné, elipsoidní, 3–5 x 2–3 ?m, hladké, průsvitné, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Hymeniální cystidy (pseudocystidy, zakončení skeletových hyf) jsou válcovité, tlustostěnné, hojně zdobené vyloučenými krystaly. Hyfy s přezkami.
Výskyt
Za příznivých podmínek roste po celý rok, roztroušeně až hojně, zejména na spodní straně tlejících větví a kmenů listnáčů (buk, dub, habr, vrba, jilm a další), výjimečně jehličnanů.
Možná záměna
Charakteristikými znaky jsou růžově hnědočervené zbarvení, roztřepený okraj plodnic a krátce ostnité rouško. Pro tuto kombinaci znaků je víceméně nezaměnitelný.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
Autorství obrázků: Petr Souček
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0087-2022-0029 (04.02.2022, Praha)
