Steccherinum ochraceum (Pers. ex J.F. Gmel.) Gray 1821
ostnateček okrový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Meruliaceae Steccherinum |
Synonyma
Acia denticulata (Pers.) P. Karst. 1879
Gloiodon pudorinus (Fr.) P. Karst. 1879
Hydnum decurrens Berk. & M.A. Curtis 1868
Hydnum denticulatum Pers. 1825
Hydnum ochraceum Pers. ex J.F. Gmel. 1792
Hydnum pudorinum Fr. 1828
Hydnum rhois Schwein. 1822
Hydnum sordidum Weinm. 1836
Hydnum tenerum (Sacc.) Mussat 1901
Irpex ochraceus (Pers. ex J.F. Gmel.) Kotir. & Saaren. 2002
Irpex rhois (Schwein.) Saaren. & Kotir. 2002
Leptodon ochraceus 1888
Mycoacia denticulata (Pers.) Parmasto 1967
Mycoleptodon decurrens (Berk. & M.A. Curtis) Pat. 1900
Mycoleptodon ochraceus (Pers. ex J.F. Gmel.) Pat. 1900
Mycoleptodon pudorinus (Fr.) Pat. 1897
Mycoleptodon rhois (Schwein.) Nikol. 1961
Odontina denticulata (Pers.) Pat. 1887
Sarcodontia denticulata (Pers.) Nikol. 1961
Steccherinum rhois (Schwein.) Banker 1906
Popis
Plodnice jsou jednoleté, nejčastěji rozlité, méně často polokloboukaté až kloboukaté. Lze je snadno oddělit od substrátu.
Klobouk (pokud existuje) je tvořen od substrátu odchlípnutou částí plodnice, širokou do 10 mm, na povrchu je jemně plstnatý, někdy pásovaný, barvy bělavé, žluté až okrové. Starší klobouky mohou být zeleně zbarveny příměsí řas.
Rouško je tvořeno pravidelnými, hustými, okrově žlutými až skořicovými ostny, dlouhými až 2 mm. Sterilní okraj rozlitých částí plodnic je bělavý, plstnatý.
Dužnina je nažloutlá, tenká (kolem 1 mm), kožovitá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou drobné, elipsoidní, 3–3,5 (4) x 2–2,5 ?m, hladké, průsvitné, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Hymeniální cystidy jsou válcovité, tlustostěnné, hojně zdobené vyloučenými krystaly. Hyfy s přezkami.
Výskyt
Roste víceméně celoročně na tlejícím dřevě listnatých stromů (dub, habr), výjimečně i na jehličnanech. Je hojný.
Možná záměna
Ostnateček okrový je pravděpodobně komplexem více druhů.
Ostnateček Bourdotův (Steccherinum bourdotii) má o něco delší, spíše rezavě hnědé ostny a větší, téměř kulovité výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0066-2025-0037 (02.06.2025, Středočeský kraj)
0071-2024-0190 (19.09.2024, Jihočeský kraj)
0066-2024-0126 (27.06.2024, Středočeský kraj)
0071-2024-0020 (03.02.2024, Praha)
0066-2023-0061 (02.02.2023, Praha)
0087-2022-0016 (26.01.2022, Praha)
