Tricholoma cingulatum (Almfelt ex Fr.) Jacobashch 1890
čirůvka kroužkatá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Tricholoma |
Popis
Klobouk je široký 30–60 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý s podehnutým okrajem, brzy ploše rozprostřený, někdy s tupým středovým hrbolkem, světle (stříbřitě) šedý až šedohnědý, plstnatý až jemně šupinkatý, suchý. Okraj klobouku je v mládí spojen s třeněm bělavou pavučinkou.
Lupeny jsou středně husté až husté, bělavé, později šednoucí, v dospělosti někdy žloutnoucí, u třeně vykrojené s krátkým zoubkem.
Třeň je válcovitý, 40–80 x 5–10 mm, bělavý až šedohnědý, plstnatě vláknitý. V horní třetině zůstává ze zbytků závoje dosti výrazný vatovitý prsten.
Dužnina je bělavá. Vůně a chuť jsou moučné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, částečně válcovité, 4,5–6 x 2,5–3,5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od července do listopadu, v lesích i mimo les, často v bohatých skupinách, vždy pod vrbami, zejména pod vrbou jívou. Vyhledává vlhká stanoviště, např. na březích vodních toků.
Možná záměna
Velmi se podobá některým stříbřitě šedým čirůvkám z okruhu čirůvky zemní (Tricholoma terreum), např. čirůvce šedožemlové (Tricholoma scalpturatum) nebo čirůvce stříbrošedé (Tricholoma argyraceum). Specifickými znaky, kterými čirůvkou kroužkatou snadno rozlišíme, je však růst pod vrbami a přítomnost prstenu.
Kuchyňské využití
V atlasech bývá označována jako jedlá, chuťově nevýrazná houba. Studie z poslední doby však konzumaci čirůvek z okruhu čirůvky zemní nedoporučují, houby patrně obsahují látky neprospívající zdraví.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2020-0263 (04.11.2020, Plzeňský kraj)
