Tricholoma pardinum

Tricholoma pardinum (Pers.) Quél. 1873

čirůvka tygrovaná

Systematika

Synonyma

Tricholoma pardalotum Herink & Kotl. 1967
Tricholoma unguentatum (Fr.) Sacc. 1887

Stručný popis

Klobouk je široký 50–100 (150) mm, nejprve polokulovitý, zvoncovitý nebo oble kuželovitý, s dlouho podehnutým až podvinutým okrajem, později ploše sklenutý, někdy se širokým středovým hrbolkem a zvlněným okrajem, suchý, na bělavém až stříbřitě šedém podkladu pokrytý tmavšími šedohnědými až černohnědými šupinkami.

Lupeny jsou husté, nejprve bělavé, často ronící kapky bezbarvé tekutiny, později nažloutlé, někdy s olivovým odstínem.

Třeň je robustní, válcovitý nebo kyjovitý, 40–100 x 20–40 mm, bělavý, někdy naokrovělý, při poranění hnědnoucí.

Dužnina je pevná, bělavá, pod pokožkou klobouku našedlá, v bázi třeně někdy růžovějící. Vůně a chuť jsou moučné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 8–10 x 5,5–7 µm, bezbarvé, hladké.

Hyfy pokožky klobouku mají přepážky s přezkou.

Výskyt

Roste od srpna do října, vzácně, především pod buky a jedlemi na vápnitých půdách.

Možná záměna

Velmi podobná je čirůvka vláknitá (Tricholoma filamentosum), dříve uváděná jako čirůvka tygrovaná vláknitá (Tricholoma pardinum var. filamentosum). Vytváří menší plodnice a má světlejší klobouk s méně kontrastními šupinkami. Má také přezky.

Ostatní podobné čirůvky jsou bez přezek.

Kuchyňské využití

Je prudce jedovatá, otravu provází nevolnost, zvracení a průjmy. Přitom vůně a chuť jsou příjemné.

Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Riva A. (2003): Tricholoma, Fungi Europaei 3, Italia

Nálezy

  0013-2019-0124 (21.09.2019, Slovensko)