Tricholoma populinum J.E. Lange 1933
čirůvka topolová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Tricholoma |
Popis
Klobouk 60 až 120 mm široký, v mládí vyklenutý, později rozprostřený, často s nepravidelným okrajem, růžově hnědý, hnědý až červenohnědý, na okraji vybledající, za vlhka mírně slizký, jinak suchý, pod pokožkou jemně vrostle vláknitý.
Lupeny husté, bílé, na ostří někdy hnědnoucí.
Třeň až 120 mm dlouhý, až 30 mm tlustý, válcovitý až mírně kyjovitý, jemně podélně vláknitý, plný, bílý, od báze hnědnoucí, často většinou délky skrytý ve spadaném listí nebo v suché trávě.
Dužnina bílá, pevná, se silnou moučnou vůní i chutí.
Výtrusný prach bílý.
Roste jednotlivě nebo ve skupinách, dosti hojně pod různými druhy topolů. Najdeme ji v listnatém lese pod osikami, ale i v městské zeleni, často v trávě pod jednotlivými stromy nebo v remízkách. Září až listopad.
Možná záměna
Lze ji zaměnit za jiné druhy čirůvek s červenohnědým kloboukem, například za čirůvku plavohnědou (Tricholoma fulvum), čirůvku bělohnědou (Tricholoma albobrunneum), čirůvku masitou (Tricholoma pessundatum) nebo čirůvku osmahlou (Tricholoma ustale), z nichž některé jsou uváděny jako mírně jedovaté. Podstatnými znaky čirůvky topolové jsou růst pod topoly a moučná vůně.
Kuchyňské využití
Zajímavá jedlá houba, pro svoji silnou moučnou vůni a chuť však vhodná spíše pro speciální kuchyňskou úpravu, například pro nakládání do octa. Má léčivé účinky.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
