Tricholoma sejunctum (Sowerby) Quél. 1872
čirůvka odlišná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Tricholoma |
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí zvoncovitý, později sklenutý, někdy se širokým středovým hrbolkem, žlutý, žlutozelený, žlutookrový až hnědoolivý, uprostřed obvykle tmavší. Pokožka klobouku je obvykle výrazně vrostle vláknitá, za vlhka slizká, za sucha lesklá. Okraj klobouku je zprvu podehnutý, později rovný, často nepravidelně zvlněný.
Lupeny jsou středně husté, prostřídané lupénky, u třeně vykrojené s krátkým zoubkem, bílé, později nažloutlé nebo nazelenalé.
Třeň je válcovitý, 50–100 x 10–25 mm, podélně vláknitý, bílý, někdy (zeleně) nažloutlý.
Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku nebo třeně někdy nažloutlá nebo nazelenalá. Vůně je moučná. Chuť je nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné, 5–7,5 x 4–6,5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste roztroušeně, od srpna do října, pod listnáči (dub, buk, habr, líska).
Možná záměna
Velmi podobná čirůvka příbuzná (Tricholoma arvernense) roste pod jehličnany. Pod jehličnany roste také čirůvka olivově hnědá (Tricholoma viridilutescens) s tmavě hnědými až černými vlákny vrostlými do pokožky klobouku.
V literatuře je občas uváděna čirůvka odlišná jehličnanová (Tricholoma sejunctum var. coniferarum), rostoucí pod jehličnany, informace k ní však bývají dost nekonzistentní. Přikláníme se k názoru dle Christensen a Heilmann-Clausen (2013), že čirůvka odlišná jehličnanová (Tricholoma sejunctum var. coniferarum) je synonymem pro čirůvku olivově hnědou (Tricholoma viridilutescens).
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně slabě jedovatá.
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2022-0211 (30.09.2022, Karlovarský kraj)
0071-2021-0182 (29.08.2021, Plzeňský kraj)
0066-2021-0187 (14.08.2021, Středočeský kraj)
