Aktuality - článek číslo 2473
Broumovské pomrazkobraní bylo doslova cool
Markéta Vlčková, 27.12.2024
Foto: Pavel Mornštajn
není nás na startu moc, ale co už
foto: Markéta Vlčková
tak s tím sněhem to je na pohodu...
foto: Filip Zíka
....víceméně
foto: Markéta Vlčková
lišky nálevkovité k večeři rostly ještě hojně
foto: Markéta Vlčková
tak jsem vám ty pomrazky vyčuchal
foto: Martin Kříž
a kde je ten buřtík
foto: Markéta Vlčková
snažíme se najít lom
foto: Markéta Vlčková
našli
foto: Markéta Vlčková
ale jak dolů
foto: Markéta Vlčková
měkkouš kadeřavý
foto: Markéta Vlčková
dřevomorka lesní
foto: Markéta Vlčková
pevník krvavějící
foto_ Markéta Vlčková
penízečka drobnovýtrusá
foto: Martin Kříž
máme pěkný pařezník pozdní
foto: Miroslav Abbely
že je roztomilý
foto: Markéta Vlčková
fotíme hlívu
foto: Miroslav Abbely
tuhle hlívu
foto: Jan Wipler
černorosol terčovitý
foto: Markéta Vlčková
ryzec ryšavý, který si není podobný
foto: Markéta Vlčková
strmělka číškovitá
foto: Markéta Vlčková
nemám cukřík, sorry
foto: Markéta Vlčková
Vážení příznivci hub,
V sobotu dne 7. 12. 2024 se dvoučlenný výsadek redakce webu ČMS zúčastnil broumovského Pomrazkobraní, pořádaného Dr. Wiplerem z MO Broumov. Pořádat mykologickou vycházku začátkem prosince je trochu sázka do loterie – kdykoliv může nasněžit. V loňském roce nasněžilo opravdu hodně, letos to až do Mikuláše vypadalo velmi slibně, ovšem v pátek 6. 12. …nasněžilo, a to nemálo (i když v porovnání s loňským rokem to bylo prý ještě dost na pohodu). Škarohlídi se nám den před akcí vysmívali, že si budeme muset najít cvičeného pejska, který by houby pod sněhem vyčuchal, a tato nevítaná nadílka od účasti rovněž odradila nemálo lidí. Potvrdila se tak prorocká slova Dr. Wiplera, že se oddělí zrno od plev.
Do Březové dorazili skutečně jen ti nejodolnější a nejnadšenější. Musíme konstatovat, že ti, co se zalekli a zůstali doma, dost prohloupili. Nejen že v lese sníh prakticky nebyl, takže hledat houby, které ještě celkem ochotně rostly, nebyl problém. Navíc jsme měli i onoho hledacího pejska. Jezevčík Eda, který nám minule moc chyběl, se tentokrát akce zúčastnil a aktivně pomáhal v pátrání (asi čekal za odměnu buřta, kterého ovšem ke svému zklamání nedostal). V neposlední řadě bylo příjemné počasí s dobrým světlem na focení a pokud Milan do příště vylepší navigaci, tak to bude naprosto dokonalé.
Spektrum nalezených druhů zcela odpovídalo očekávání. Přes zimu se zaměřujeme spíše na druhy dřevní, které jsou přes léto často upozadňované a které navíc touto dobou bývají čerstvé, a tedy i fotogenické. Účastníci se tak mohli seznámit se širokou paletou tzv. chorošů, ale také hub rosolovitých, kterým se přes zimu rovněž dobře daří. Saprotrofní druhy rostoucí z opadu a druhy mykorhizní byly pochopitelně v menšině (seznam nálezů zde).
Z jedlých druhů rostoucích touto dobou, které tolerují i mírné mrazíky, jsme nalezli lišku nálevkovitou (Craterellus tubaeformis), hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus), pařezník pozdní (Sarcomyxa serotina), penízovku sametonohou (Flammulina velutipes), šťavnatku modřínovou (Hygrophorus lucorum) a pochopitelně i ony pomrazky (Hygrophorus hypothejus). Nalezli jsme sice i hřib hnědý, ovšem ten byl již kvůli opakovanému přemrznutí nekonzumovatelný. Vysloveně jedovatého jsme nenalezli nic, což je jedna z výhod zimy – nebezpečných druhů roste naprosté minimum. K zajímavým nálezům patřil krásnorůžek vidlený (Calocera furcata), který není hojný, ryzec ryšavý (Lactarius rufus), který sice hojný je, ale vůbec si nebyl podobný a černorosol terčovitý (Exidia recisa), který sice není vzácný, ale příliš často jej také nevídáme.
V lese jsme strávili plodné a příjemné čtyři hodinky a byli jsme rádi, že ho Dr. Wipler minulý měsíc zapomněl zamknout. Kdyby nezapomněl, možná by byl definitivně zamčený a my bychom se brodili v závějích bez šance vůbec něco potkat. Při zpáteční cestě jsme navíc potkali velmi přítulnou faunu (tulila se nejspíš proto, že doufala, že máme cukříček nebo jablíčko - neměli jsme ani jedno).
Těšíme se na další ročník,
Vaše redakce
