Agaricus subperonatus (J.E. Lange) Singer 1951
pečárka rumištní
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Agaricaceae Agaricus |
Synonyma
Psalliota hortensis forma subperonata J.E. Lange 1926
Psalliota hortensis var. subperonata J.E. Lange
Psalliota subperonata J.E. Lange 1940
Popis
Klobouk 50–100 (150) mm široký, masitý, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem, později vyklenutý až téměř plochý, na okraji se zbytky bílého vela. Pokožka klobouku s výraznými, hnědými, přitiskle vláknitými šupinami.
Lupeny volné, v mládí růžové, později až tmavě hnědé, na ostří světlejší.
Třeň 40-80 mm dlouhý (u mladých plodnic může být třeň často zcela skryt v substrátu), až 30 mm tlustý, válcovitý nebo kyjovitý, bílý, na bázi žlutohnědý až mírně narezlý, někdy s několika prstenovitými zónami tvořenými zbytky vela.
Dužnina bílá, na řezu mírně červenající. Chuť a vůně příjemná.
Výtrusný prach tmavě hnědý.
Výtrusy široce eliptické, 7–10 x 5,5–7 μm.
Roste nepříliš vzácně, jednotlivě nebo v malých skupinách, především na člověkem ovlivněných a živinami bohatých lokalitách v parcích, podél cest, v křovinách, na rumištích, pod jehličnatými i listnatými stromy. Červenec až říjen.
Možná záměna
Pečárka Bohusova (Agaricus bohusii) roste zpravidla trsnatě.
Pečárka dvojvýtrusá (Agaricus bisporus) má bisporická basidia. Nejčastější druh pěstovaných žampiónů, byly vyšlechtěny odrůdy s hnědým nebo výrazně šupinatým kloboukem.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Česky také pečárka pařeništní nebo pečárka opásaná (nedoporučujeme používat pro možnou záměnu s Agaricus bitorquis).
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Borovička J. (2010): Poznámky k pečárce rumištní - Agaricus subperonatus. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
