Agaricus subperonatus

Agaricus subperonatus (J.E. Lange) Singer 1951

pečárka rumištní

Systematika

Synonyma

Psalliota subperonata J.E. Lange 1940

Popis

Klobouk je široký 50–100 (150) mm, masitý, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem, později sklenutý až téměř plochý, na okraji se zbytky bílého závoje. Pokožka klobouku je krémová, s kontrastními přitisklými hnědými šupinami.

Lupeny jsou volné, v mládí růžové, později až tmavě hnědé, na ostří světlejší.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–100 x 15–35 mm (u mladých plodnic může být třeň zcela skryt v substrátu), bílý, na bázi žlutohnědý až mírně narezlý, s jednoduchým nebo dvojitým, na spodní části šupinkatým prstenem, případně s více prstenovitými zónami tvořenými zbytky závoje.

Dužnina je bílá, na řezu mírně červenající. Vůně je v mládí nevýrazná, nasládle houbová, u starších plodnic však až nepříjemně zatuchlá. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je tmavě hnědý.

Výtrusy jsou široce oválné, 5,5–7,5 x 4,5–6 ?m.

Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou hojné, kyjovité.

Výskyt

Roste roztroušeně, od června do října, jednotlivě nebo v malých skupinách, především na člověkem ovlivněných a živinami bohatých stanovištích v parcích, podél cest, v křovinách, na rumištích, někdy i v lesích.

Možná záměna

Pečárka Bohusova (Agaricus bohusii) roste obvykle v trsech a dužnina výrazněji červená.

Některé formy pěstované pečárky dvojvýtrusé (Agaricus bisporus) mohou mít také hnědý šupinatý klobouk, mají však 2výtrusé basidie.

Kuchyňské využití

V mládí jedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Borovička J. (2010): Poznámky k pečárce rumištní - Agaricus subperonatus.
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha

Nálezy

  0066-2010-0037 (30.05.2010, Praha)