Agrocybe praecox (Pers.) Fayod 1889
polnička raná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Strophariaceae Agrocybe |
Synonyma
Agrocybe gibberosa (Fr.) Fayod 1889
Agrocybe ombrophila (Fr.) Konrad & Maubl. 1949
Agrocybe sphaleromorpha (Bull. ex Pers.) Fayod 1889
Hylophila togularis (Bull.) Quél. 1894
Pholiota praecox (Pers.) P. Kumm. 1871
Togaria praecox (Pers.) W.G. Sm. 1908
Popis
Klobouk je 20–50 (80) mm široký, v mládí polokulovitý, později sklenutý až plochý. Pokožka klobouku je bělavá, krémová až světle hnědá, hladká, při zasychání někdy rozpukaná. V mládí je okraj klobouk spojen se třeněm blanitým závojem, jehož zbytky mohou při okraji klobouku přetrvávat.
Lupeny jsou husté, široce připojené (někdy mírně vykrojené) a krátce sbíhavé, v mládí bělavé nebo slabě narůžovělé, nakonec tabákově hnědé.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 5–15 mm, nejprve plný, později dutý, bělavý, na bázi s bělavými kořínky (rhizomorfy). Zbytek závoje zanechává na třeni pomíjivý prsten.
Dužnina je bělavá až nažloutlá, příjemné houbově moučné vůně. Chuť je mírná, někdy trochu nahořklá.
Výtrusný prach je tabákově hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 8–12 x 5–7,5 µm (velikostí značně proměnlivé), hladké, s klíčním pórem.
Na ostří lupenů nacházíme bazidie i cheilocystidy (ostří lupenů je smíšené), na ploše lupenů pleurocystidy, na třeni kaulocystidy.
 |
Výskyt
Roste od dubna do července, hojně, především na travnatých místech v lesích, parcích, zahradách nebo při okrajích polí, často na ruderálních stanovištích.
Možná záměna
Polnička tuhá (Agrocybe dura) voní trochu nepříjemně a má nahořklou chuť. Pokožku klobouku má za sucha typicky políčkovitě rozpukanou.
Polnička bažinná (Agrocybe paludosa) vytváří dle Holec a kol. (2012) trochu drobnější plodnice se sterilním ostřím lupenů. Roste v mokřadech.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Antonín (2006) jsou polnička hrbolatá (Agrocybe gibberosa (Fr.) Fayod) a polnička raná (Agrocybe praecox (Pers.) Fayod) samostatné druhy.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2022-0103 (18.06.2022, Moravskoslezský kraj)
0066-2020-0098 (05.08.2020, Praha)
0066-2019-0022 (22.06.2019, Zlínský kraj)
0071-2019-0020 (24.05.2019, Středočeský kraj)
0066-2017-0072 (29.07.2017, Středočeský kraj)
0066-2017-0043 (03.06.2017, Středočeský kraj)
0066-2010-0016 (10.05.2010, Středočeský kraj)
