Amanita crocea (Quél.) Singer 1951
muchomůrka šafránová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Amanitaceae Amanita |
Synonyma
Amanita vaginata var. crocea Quél. 1898
Amanitopsis crocea (Quél.) E.-J. Gilbert 1928
Popis
Klobouk 30 až 120 mm široký, nejprve vejčitý, později plochý se středovým hrbolem, oranžový až žlutookrový, na okraji od mládí výrazně rýhovaný, hladký, lesklý.
Lupeny bělavé, vysoké, husté, v dospělosti žloutnoucí.
Třeň až 200 mm dlouhý a 20 mm tlustý, válcovitý nebo táhle kuželovitý rozšiřující se směrem k bázi, dutý, bez prstenu, žlutooranžově šupinatý, vyrůstající z výrazné bělavé pochvy.
Dužnina bělavá, velmi křehká, nevýrazné chuti a vůně.
Výtrusný prach bílý.
Roste nehojně v lesích všech typů i mimo les, nejvíce v podhorských oblastech. Mykorhizu tvoří s jehličnatými i listnatými stromy (bříza, smrk). Červen až listopad.
Možná záměna
Muchomůrka plavá (Amanita fulva) - je hojnější, celkově menší a nemá šupinatý třeň. Záměna je možná i s ostatními druhy bezprstenných muchomůrek (sekce Vaginatae), kterých je několik desítek druhů.
Muchomůrka šafránová je krásná, velká a reprezentativní houba, kterou při vzácných setkáních nelze přehlédnout.
Kuchyňské využití
Jedlá, ale pro křehkou dužninu se obtížně transportuje a vyžaduje delší tepelnou úpravu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Věra Svobodová, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0066-2014-0128 (13.09.2014, Zlínský kraj)
