Amanita crocea

Amanita crocea (Quél.) Singer 1951

muchomůrka šafránová

Systematika

Synonyma

Amanita vaginata var. crocea Quél. 1898
Amanitopsis crocea (Quél.) E.-J. Gilbert 1928

Popis

Klobouk je široký 30–120 mm, nejprve vejčitý, později plochý se středovým hrbolem, oranžový až žlutookrový, na okraji od mládí výrazně rýhovaný, hladký, lesklý.

Lupeny jsou bělavé, vysoké, husté, v dospělosti žloutnoucí.

Třeň je válcovitý, 100–180 x 15–30 mm, směrem k bázi mírně rozšířený, dutý, bez prstenu, žlutooranžově šupinatý, vyrůstající z výrazné bělavé pochvy.

Dužnina je bělavá, velmi křehká, nevýrazné chuti a vůně.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou téměř kulovité, o průměru 8–11 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste od června do listopadu, jen místy hojně, v lesích všech typů i mimo les, nejvíce v podhorských oblastech. Mykorhizu tvoří s jehličnatými i listnatými stromy (bříza, smrk).

Možná záměna

Muchomůrka šafránová je krásná, velká a reprezentativní houba, kterou při setkáních často nelze přehlédnout.

Muchomůrka plavá (Amanita fulva) je hojnější, celkově menší, nemá šupinatý třeň, zbarvena je spíše hnědorezavě, bez výrazných oranžových odstínů, na bázi třeně má oranžovou pochvu.

Záměna je možná i s ostatními druhy bezprstenných muchomůrek (sekce Vaginatae), kterých je několik desítek druhů.

Kuchyňské využití

Je jedlá, ale pro křehkou dužninu se obtížně transportuje a vyžaduje delší tepelnou úpravu.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Věra Svobodová, Tomáš Chaluš

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha

Nálezy

  0066-2014-0128 (13.09.2014, Zlínský kraj)