ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Amanita fulva

Amanita fulva Pers. 1818

muchomůrka ryšavá

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Amanitaceae
Amanita

Synonyma

Amanita vaginata var. fulva (Schaeff.) Gillet 1874
Amanitopsis fulva (Schaeff.) W.G. Sm.
Amanitopsis vaginata var. fulva (Schaeff.) Sacc. 1887

Popis

Klobouk je široký 30–80 (100) mm, nejprve vejčitý, později zvoncovitý, nebo sklenutý, nakonec rozložený s nízkým středovým hrbolem, tenký, oranžově až rezavě hnědý, většinou bez zbytků závoje. Okraj klobouku je dlouze a výrazně rýhovaný, v dospělosti někdy zvednutý.

Lupeny jsou středně husté až husté, široké, bělavé, u třeně volné.

Třeň je válcovitý, 80–150 (180) x 5–15 mm, směrem ke klobouku mírně zúžený, brzo dutý, bělavý krémový až světle okrový, bez prstenu. Vyrůstá z nepomíjivé bělavé, z vnější strany často narezlé pochvy.

Dužnina je bílá, křehká. Chuť i vůně jsou nenápadné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou kulovité, o průměru 9–12 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.

Amanita fulva      

Výskyt

Roste od června do listopadu, místy velmi hojně, v lesích všech typů, s oblibou zejména pod břízami, duby, buky, smrky a borovicemi na vlhkých kyselých půdách.

Možná záměna

Muchomůrka šafránová (Amanita crocea) vytváří obvykle mohutnější plodnice s živě oranžovým kloboukem a žíhaným třeněm. Zbytky závoje (například vnější strana pochvy) jsou alespoň v mládí bílé.

Kuchyňské využití

Jedlá houba, která se však kvůli křehké dužnině obtížně skladuje a transportuje. Při sběru pozor na záměnu se smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides) a druhy z jejího příbuzenstva.

Amanita fulva Amanita fulva Amanita fulva Amanita fulva

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Česky také muchomůrka plavá, pošvatka plavá.

Literatura

Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání

Nálezy

  0066-2020-0083 (18.07.2020, Ústecký kraj)
  0071-2019-0087 (17.07.2019, Středočeský kraj)

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Příspěvky a předplatné 2020

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 1/2020

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .