Amanita friabilis (P. Karst.) Bas 1974
muchomůrka olšová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Amanitaceae Amanita |
Stručný popis
Klobouk je široký 20–70 mm, nejprve polokulovitý, později nízce sklenutý až plochý nebo mírně prohloubený, šedohnědý, s hojnými nepravidelnými našedlými útržky závoje, na okraji rýhovaný.
Lupeny jsou středně husté, bělavé, s vločkatým, později šednoucím ostřím.
Třeň je válcovitý, 50–100 x 5–10 mm, směrem ke klobouku mírně zúžený, bělavě, později nahnědle vločkatý, bez prstenu. Vyrůstá z křehké nevýrazné pochvy.
Dužnina je bílá, křehká. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 10–12,5 x 8–10 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Výskyt
Roste od června do října, vzácně, na podmáčených stanovištích, vždy pod olšemi.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou hojné zbytky závoje na pokožce klobouku, nevýrazná pochva a především ekologie.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
Autorství obrázků: Radim Dvořák
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0013-2019-0018 (04.09.2019, Středočeský kraj)
0013-2018-0031 (22.09.2018, Středočeský kraj)
