Amanita excelsa (Fr.) Bertill. 1866
muchomůrka šedivka
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Amanitaceae Amanita |
Synonyma
Amanita spissa (Fr.) P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk v mládí kulovitý, polokulovitý, později sklenutý až plochý, 50 až 120 mm široký, šedý nebo šedohnědý, na povrchu nepravidelně pokrytý bělavými nebo našedlými zbytky vela (ale může být i téměř holý). Okraj je hladký, nerýhovaný.
Lupeny husté, bílé, volné.
Třeň 50 až 120 mm vysoký, až 40 mm tlustý, válcovitý, nejprve plný, později vatovitě vycpaný až dutý, směrem k bázi mírně tlustší a zakončený hlízou s nepříliš zřetelnými zbytky vela (pouze bradavčité kruhy kolem horní části hlízy). Bílý až našedlý. V horní části třeně je většinou výrazný bělavý prsten, na horní straně zřetelně rýhovaný.
Dužnina bílá, neměnná. Chuť mírná, vůně zemitá.
Výtrusný prach bílý.
Roste hojně od května do podzimu v lesích všech typů.
Možná záměna
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens).
Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina).
Kuchyňské využití
Jedlá houba nižší kvality.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Poznámky k systematice
Podle Species Fungorum je Amanita spissa (Fr.) P. Kumm. 1871 synonymem pro Amanita excelsa spissa (Fr.) Neville & Poumarat 2004. Podle MycoBank je Amanita spissa (Fr.) Bertill. 1866 synonymem pro Amanita excelsa (Fr.) Bertill. 1866.
Česky také muchomůrka tlustá.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0188-2018-0001 (24.06.2018, Středočeský kraj)
