Coniophora puteana (Schumach.) P. Karst. 1868
popraška sklepní
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Coniophoraceae Coniophora |
Synonyma
Aldridgea gelatinosa Massee 1892
Coniophora areolata (Fr.) Mussat 1901
Coniophora brunnea (J. Schröt.) Falck 1909
Coniophora cellaris Pers. 1822
Coniophora cerebella (Pers.) Pers. 1801
Coniophora cuticularis Pers. 1822
Coniophora gelatinosa (Massee) W.G. Sm. 1908
Coniophora incrustans Massee 1889
Coniophora incrustata P.H.B. Talbot 1958
Coniophora laxa (Fr.) Quél. 1886
Coniophora lurida P. Karst. 1881
Coniophora luteocincta (Berk.) Cooke 1889
Coniophora membranacea DC. 1815
Coniophora piceae Černý 1976
Coniophora puteanea (Schumach.) P. Karst. 1868
Corticium cellare (Fr.) Sacc. 1877
Corticium luteocinctum (Berk.) Cooke 1880
Corticium puteanum (Schumach.) Sacc. 1877
Fibrillaria ramosissima Sowerby 1803
Himantia ramosissima (Sowerby) Sacc. 1899
Hypochnus brunneus (J. Schröt.) Sacc. 1888
Hypochnus laxus (Fr.) P. Karst. 1882
Merulius polychromus Petch 1917
Thelephora cerebella Pers. 1801
Thelephora laxa Fr. 1828
Thelephora luteocincta Berk. 1872
Thelephora puteana Schumach. 1803
Tomentella brunnea J. Schröt. 1888
Popis
Plodnice jsou rozlité, tenké (1–2 mm), tvořící rozsáhlé povlaky široké až desítky cm. Sterilní lem plodnice je bělavý nebo nažloutlý, vrásčitý, na okraji vláknitě třásnitý. Plodnici lze snadno oddělit od substrátu.
Hymenium (rouško) je nejčastěji hrbolaté, méně často hladké nebo vrásčité, okrové, šedookrové, olivově hnědé až tmavě hnědé. Na makrofotografii můžeme na horní straně hrbolků dosti často spatřit vrstvu výtrusného prachu.
Dužnina je tenká, bílá nebo našedlá, v mládí vosková, později tuhá. Prakticky bez vůně.
Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výtrusy jsou široce eliptické, 10–13 (15) x 6–8 µm, tlustostěnné, (olivově) nahnědlé.
Cystidy na hymeniu chybí.
 |
Výskyt
Roste poměrně hojně na vlhkém dřevě listnatých i jehličnatých stromů v lesích, ale také na dřevěných stavebních konstrukcích, kde může napáchat značné škody. Způsobuje hnědou hnilobu napadeného dřeva. Nacházíme ji celoročně, vrchol růstu nastává na podzim.
Možná záměna
Popraška vřetenovýtrusá (Coniophora fusispora) má delší (13–21 x 5–8 µm) vřetenovité výtrusy.
Popraška olivová (Coniophora olivacea) má na hymeniu válcovité, přehrádkované, tlustostěnné cystidy (100–250 x 8–15 µm). Vyrůstá nejčastěji u paty živých kmenů smrků.
Popraška tenká (Coniophora arida) vytváří tenčí plodnice s obvykle hladkým hymeniem.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2024-0014 (25.01.2024, Středočeský kraj)
0066-2022-0217 (22.10.2022, Středočeský kraj)
0071-2019-0536 (28.12.2019, Středočeský kraj)
0071-2019-0531 (11.12.2019, Středočeský kraj)
0066-2018-0204 (31.12.2018, Praha)
0066-2015-0086 (17.11.2015, Středočeský kraj)
0066-2012-0149 (28.10.2012, Středočeský kraj)
