Coprinopsis acuminata (Romagn.) Redhead, Vilgalys & Moncalvo 2001
hnojník hrotitý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Psathyrellaceae Coprinopsis |
Synonyma
Coprinus acuminatus (Romagn.) P.D. Orton 1969
Popis
Klobouk je zprvu vejčitý, později zvoncovitý, široký 20–30 mm, později ploše rozprostřený a široký až 50 mm, v mládí hnědookrový, později šedohnědý, vláknitý, na temeni často s kontrastním hrbolkem. Ve stáří je okraj klobouku potrhaný, zvedá se vzhůru a postupně se rozplývá do černé kaše (autolýza).
Lupeny jsou husté, volné nebo úzce připojené, nejprve šedobílé, ve stáří černé, podléhají autolýze.
Třeň je válcovitý, 40–130 x 3–5 mm, bílý, jemně hedvábitě vláknitý.
Dužnina je bílá, křehká, téměř bez vůně, v klobouku podléhající autolýze. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je černý.
Výtrusy jsou eliptické, 8–10,5 x 4–5 µm, tmavě rezavě hnědé, s centrálním klíčním pórem.
 |
Výskyt
Roste od května do listopadu, roztroušeně, v lesích, křovinách, parcích a zahradách. Někdy vyrůstá v bohatých trsech.
Možná záměna
Příbuzný hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria) vytváří obvykle o něco větší plodnice bez výraznějšího středového hrbolku. Má širší výtrusy (6,5–11 x 4–6,5 µm).
Hnojník Romagnesiho (Coprinopsis romagnesiana) má výrazné kontrastní šupiny na klobouku a na třeni.
Kuchyňské využití
Je jedovatý. Podobně jako hnojník inkoustový obsahuje jed koprin, který brání odbourávání alkoholu v těle a v kombinaci s alkoholem může způsobit otravu projevující se bolestmi hlavy, bušením srdce a zvracením.
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Poznámky k systematice
Česky také hnojník zahrocený.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2020-0371 (23.10.2020, Středočeský kraj)
0066-2018-0022 (02.06.2018, Plzeňský kraj)
