Cortinarius variiformis Malençon 1970
pavučinec žlutofialový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až ploše sklenutý, za vlhka lepkavý až slizký, žlutý nebo žlutohnědý, uprostřed obvykle tmavší, někdy až rezavě hnědý, někdy vrostle vláknitý, na temeni jemně plstnatý. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou spíše husté, dlouho zřetelně lilákově fialové, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–80 x 10–20 (v bázi třeně široký až 30) mm, bílý, pokrytý bílými vlákny závoje, brzy světle šedookrový, někdy zdobený jedním nebo dvěma hnědookrovými prstenci.
Dužnina je bělavá nebo světle krémová. Vůně je nevýrazná, někdy trochu zemitá.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i v dužnině nevýznačná.
Výtrusy jsou eliptické nebo mandlovité, 9,5–11,5 x 5,5–6,5 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Středomořský druh, roste na podzim pod duby, v České republice patrně velmi vzácně.
Možná záměna
Pavučinec různý (Cortinarius varius) roste v jehličnatých lesích, pokožka třeně reaguje s KOH žlutě.
Pavučinec vítězný (Cortinarius triumphans) roste pod břízami, často v trsech, vzhledem dosti připomíná šupinovky.
Pavučinec krokodýlí (Cortinarius caligatus).
Pavučinec (Cortinarius luteocingulatus) má podle Ludwig (2017) rychle blednoucí lupeny, brzy bez fialových odstínů. Někteří autoři oba druhy synonymizují.
Kuchyňské využití
Podle Holec a kol. (2012) je nejedlý.
