Cortinarius velicopia

Cortinarius velicopia Kauffman 1918

pavučinec závojnatý

Systematika

Synonyma

Cortinarius jucundus Melot 1989
Cortinarius velicopius orthographic variant

Popis

Klobouk je v mládí polokulovitý, později sklenutý a nepravidelně rozložený, 50–120 mm v průměru. Pokožka klobouku je slizká, modrofialová, vrostle radiálně tmavě vláknitá, od temene stářím hnědnoucí. Ve středním věku hnědočervené radiálně žíhaná. Okraj klobouku je vlnatě zprohýbaný.

Lupeny jsou v počtu 90–130, s hojnými lupénky, až 7 mm vysoké, u třeně volné, v mládí světle modré, pak sytě fialové až hnědofialové. Ostří lupenů hrbolaté, stejnobarvé.

Kortina světle modrá, brzy pomíjivá.

Třeň je válcovitý s kopinatou vroubenou bází, 50–100 mm vysoký a 15–25 mm, na vroubení báze až 35 mm v průměru měřící. Na povrchu suchý, na modrofialovém podkladu stejnobarevně vláknitý. Bazální mycelium smetanově bílé.

Dužnina je plná, bílá až smetanově nažloutlá, na řezu v místě připojení klobouku a třeně s velmi slabým modrofialovým nádechem, v dolní části třeně v bázi s jemným oranžovým nádechem, ostře kontrastující s modrými lupeny a třeněm. Vůně slabá, zeleninová, trochu nakyslá. Chuť zpočátku nahořklá, po chvíli mírná.

Makrochemické reakce: KOH 30% – na pokožce klobouku oranžová až hnědooranžová, na povrchu třeně, v dužnině a v bázi třeně slabě červená, na lupenech slabě hnědá.

UV test je negativní.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou citronovité s výrazně vystouplým apikálním výrůstkem, na povrchu hrubě bradavčité, 9,5–11 x 5–6,5 µm; Q = 1,55–2,1 (průměrné hodnoty 10,5 x 6 µm, Q = 1,75).

Bazidie jsou kyjovité, tetrasporické, 24–36 x 6–10,5 µm, s bazálními přezkami. Ostří lupenů je fertilní (plodné). Cheilocystidy jsou kyjovité, 10–20 x 3,5–8 µm, s bazálními přezkami.

Výskyt

V České republice nalezen na vyhřáté lokalitě, pod smrky a borovicemi, na bazickém podkladě.

Možná záměna

Druh je charakteristický nápadně temně modrofialovou barvou celé plodnice a téměř bílou barvou dužniny. Velmi nápadná jsou také hnědočervená radiálně uspořádaná vlákna na pokožce klobouku. Mikroskopicky je tento druh specifický citronovitými výtrusy s výrazně vystouplým apikálním výrůstkem. Kombinací těchto znaků je možné tento druh odlišit od většiny obdobně zbarvených pavučinců v sekci Caerulescentes, např. pavučinec tančící (Cortinarius terpsichores Melot) a pavučinec zářivě fialový (Cortinarius eucaeruleus Rob. Henry).

Mezi podobné druhy patří pavučinec Cortinarius barrentium Poitier et Reumaux z podsekce Praestantes, který byl v devadesátých letech popsán z Francie. O vztahu mezi pavučincem závojnatým (Cortinarius velicopia) a pavučincem Cortinarius barrentium se v odborné literatuře vede diskuse.

Autorství textů: Tereza Tejklová, Jan Kramoliš
Autorství obrázků: Jan Kramoliš

Literatura

Tejklová T., Kramoliš J. (2015): Vzácné a zajímavé pavučince ČR. Cortinarius velicopia - pavučinec závojnatý.