Cystolepiota pulverulenta

Cystolepiota pulverulenta (Huijsman) Vellinga 1992

bedla poprášená

Systematika

Synonyma

Lepiota pulverulenta Huijsman 1960
Leucoagaricus pulverulentus (Huijsman) Bon 1978
Pulverolepiota pulverulenta (Huijsman) Bon 1993

Popis

Klobouk je široký 15–40 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až téměř plochý, někdy s ostrým středovým hrbolkem, zejména v mládí s poměrně vysokou vrstvou bělavých nebo krémových vatovitých vloček.

Lupeny jsou bělavé, později krémové, s hojnými lupénky, u třeně volné.

Třeň je válcovitý, 20–60 x 2–5 mm, v mládí s hustými bělavými vločkami, postupně olysávající (vločky lze setřít), pod vrstvou vloček hnědookrový.

Dužnina je tenká, bělavá, v bázi třeně hnědooranžová. Chuť i vůně jsou nevýrazné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou oválné nebo oválně válcovité, 4,0–5,5 x 2,5–3,5 ?m, hladké.

Cheilocystidy chybí.

Výskyt

Roste od června do listopadu, roztroušeně, v parcích nebo křovinách, obvykle z bohaté vrstvy tlejícího opadu, někdy i ve sklenících.

Možná záměna

Bedla Hetierova (Cystolepiota hetieri) po otlačení rezne, má na ostří lupenů cheilocystidy a nepatrně delší a užší (válcovitější) výtrusy.

Vzácná bedla podvržená (Cystolepiota adulterina) má na ostří lupenů cheilocystidy.

Bedla polonahá (Cystolepiota seminuda) má jemnější poprášení klobouku a třeně, na okraji klobouku výrazné útržky závoje a narůžovělý třeň.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha

Nálezy

  0066-2024-0239 (05.10.2024, Středočeský kraj)
  0066-2019-0116 (31.08.2019, Středočeský kraj)