Gymnopus aquosus

Gymnopus aquosus (Bull.) Antonín & Noordel. 1997

penízovka vodnatá

Systematika

Synonyma

Agaricus aquosus Bull. 1781
Collybia aquosa (Bull.) P. Kumm. 1871
Collybia aquosa var. aquosa (Bull.) P. Kumm. 1871
Collybia dryophila var. aquosa (Bull.) Quél. 1886
Collybia dryophila var. oedipus Quél. 1888
Marasmius dryophilus var. aquosus (Bull.) Rea 1922
Marasmius dryophilus var. oedipus (Quél.) Rea 1922

Stručný popis

Klobouk je široký 20–60 mm, v mládí polokulovitý, později široce sklenutý, rozprostřený až mírně prohloubený, hygrofánní, se zvlněným, při okraji někdy krátce rýhovaným okrajem, za vlhka světle žlutohnědý až hnědý, za sucha od okraje bělavý nebo krémový, uprostřed okrový.

Lupeny jsou husté, úzké, proložené lupénky, u třeně vykrojené, bělavé až krémové.

Třeň je válcovitý, 30–100 x 2–5 mm, zbarvený podobně jako klobouk, pružný, dutý, na bázi obvykle s kulovitou hlízou širokou až 15 mm a tenkými narůžovělými provazci podhoubí (rhizomorfami).

Dužnina je tenká, bledá. Vůně je nevýrazná nebo jemně houbová, kořenitá. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou mandlovité (kapkovité), 5–8 x 2,5–4 µm, průsvitné, hladké.

Cheilocystidy jsou nepravidelně kyjovité.

Výskyt

Roste místy hojně, od května do října, jednotlivě nebo ve skupinách, v lesích všech typů, někdy i mimo les.

Možná záměna

Hojná penízovka dubová (Gymnopus dryophilus) vytváří obvykle živěji zbarvené plodnice, zakončení třeně má válcovité a na ostří lupenů úzké, válcovité, často větvené cheilocystidy.

Penízovka hnědá (Gymnopus ocior) má pokožku klobouku červenohnědou a kyjovité, často nepravidelně větvené, někdy korálovité cheilocystidy.

Vzácná penízovka alpská (Gymnopus alpinus) má pokožku klobouku tmavě hnědou.

Kuchyňské využití

Penízovky z okruhu penízovky dubové jsou ve starších atlasech je uváděny jako jedlé houby vhodné do směsí nebo do polévek (jen kloboučky), podle jiných zdrojů však mohou způsobovat žaludeční potíže, případně jsou rovnou označeny jako nejedlé. Ke sběru a konzumaci je proto spíše nedoporučujeme.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1

Nálezy

  0071-2024-0065 (19.05.2024, Středočeský kraj)