Gymnopus ocior (Pers.) Antonín & Noordel. 1997
penízovka hnědá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Omphalotaceae Gymnopus |
Synonyma
Chamaeceras funicularis (Fr.) Kuntze 1898
Collybia extuberans (Fr.) Quél. 1872
Collybia funicularis (Fr.) Métrod 1952
Collybia luteifolia Gillet 1874
Collybia ocior (Pers.) Vilgalys & O.K. Mill. 1987
Collybia succinea (Fr.) Quél. 1872
Collybia xanthopoda (Fr.) Sacc. 1887
Collybia xanthopus (Fr.) Sacc. 1887
Marasmius funicularis (Fr.) P. Karst. 1894
Rhodocollybia extuberans (Fr.) Lennox 1979
Popis
Klobouk je široký 10–60 mm, zprvu vyklenutý s podehnutým okrajem, později plochý s okrajem zvlněným a nerýhovaným, lysý, za vlhka červenohnědý, v mládí někdy téměř černohnědý, za sucha okrově nebo okrově žlutě vybledající.
Lupeny jsou úzké, husté, u třeně vykrojené, proložené lupénky, jemně nepravidelně zoubkované, v mládí někdy šedožluté, v dospělosti obvykle žluté nebo alespoň lehce nažloutlé, za sucha žlutookrové.
Třeň je válcovitý nebo bočně stlačený s rýhou, 30–70 x 3–5 mm, směrem ke klobouku zúžený, hladký, dutý, žlutookrový, ve spodní části naoranžovělý nebo rezavě hnědý, na bázi bělavě plstnatý.
Dužnina je tenká, tuhá, žlutá nebo načervenale hnědá. Obtížně definovatelná (nasládlá) vůně je obdobná jako u penízovky dubové (Gymnopus dryophilus). Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý nebo krémový.
Výtrusy jsou mandlovité (kapkovité), 5–7 x 2,5–7 µm.
Ostří lupenů je sterilní, najdeme zde kyjovité, větvené až korálovité cheilocystidy. Přezky jsou hojné.
 |
 |
Výskyt
Roste na zbytcích dřeva a opadu jehličnatých i listnatých stromů, často i na štěpce. Duben až říjen.
Možná záměna
Podobné a blízce příbuzné jsou druhy z okruhu penízovky dubové (Gymnopus dryophilus).
Penízovka dubová (Gymnopus dryophilus) má světlejší pokožku klobouku se žlutohnědým nebo oranžově hnědým zbarvením a štíhlejší válcovité cheilocystidy, větvené až korálovité.
Penízovka vodnatá (Gymnopus aquosus) má výrazně prosvítavě rýhovaný klobouk, velmi světlou (nažloutlou, naokrovělou až bělavou) pokožku klobouku, třeň s často s výraznější hlízou a nepravidelně kyjovité cheilocystidy.
Vzácná penízovka alpská (Gymnopus alpinus) má pokožku klobouku tmavě hnědou.
Kuchyňské využití
Penízovky z okruhu penízovky dubové jsou ve starších atlasech uváděny jako jedlé houby vhodné do směsí nebo do polévek (jen kloboučky), podle jiných zdrojů však mohou způsobovat žaludeční potíže, případně jsou rovnou označeny jako nejedlé. Ke sběru a konzumaci je proto spíše nedoporučujeme.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Česky také penízovka srostlá nebo penízovka žlutolupenná.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1 |
Nálezy
0071-2023-0056 (22.05.2023, Středočeský kraj)
0071-2019-0032 (29.05.2019, Jihočeský kraj)
0066-2019-0012 (24.05.2019, Středočeský kraj)
0066-2018-0041 (20.06.2018, Plzeňský kraj)
0066-2018-0034 (16.06.2018, Ústecký kraj)
0066-2016-0015 (04.06.2016, Středočeský kraj)
