Gymnopus erythropus (Pers.) Antonín, Halling & Noordel. 1997
penízovka červenonohá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Omphalotaceae Gymnopus |
Synonyma
Chamaeceras erythropus (Pers.) Kuntze 1898
Collybia badia Bres. 1902
Collybia bresadolae (Kühner & Romagn.) Singer 1962
Collybia erythropus (Pers.) P. Kumm. 1871
Collybia kuehneriana Singer 1961
Collybia marasmioides (Sacc.) Bresinsky & Stangl 1970
Marasmius bresadolae Kühner & Romagn. 1953
Marasmius erythropus (Pers.) Quél. 1872
Popis
Klobouk je široký 10–60 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až téměř plochý, hygrofánní, za vlhka uprostřed červenohnědý, směrem k okraji až žlutookrový, prosvítavě rýhovaný, za sucha bělavý, narůžovělý.
Lupeny jsou spíše řídké, s hojnými lupénky, příčně pospojované (anastomozované), bělavé, později krémové, u třeně volné nebo krátce připojené.
Třeň je válcovitý, směrem k bázi obvykle trochu rozšířený, 10–70 x 1–3 mm, červenohnědý, pod kloboukem někdy světlejší, hladký, lesklý.
Dužnina je tenká, bělavá, pod pokožkou třeně a klobouku za vlhka načervenalá. Vůně je nevýrazná, chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou kapkovité, 5,5–9 x 3,5–4,5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od srpna do října, roztroušeně, místy hojně, na tlejícím dřevě listnáčů i jehličnanů, především dubů a buků.
Možná záměna
Příbuzné penízovky z okruhu penízovky dubové (Gymnopus dryophilus) mají obvykle bledší třeň.
Penízovky s rezavým třeněm, např. penízovka páchnoucí (Gymnopus brassicolens) nebo penízovka odporná (Gymnopus foetidus), vykazují nepříjemný pach.
Nápadně červený třeň má také špička česneková (Mycetinis scorodonius) s výraznou vůní po česneku.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0066-2024-0261 (09.10.2024, Ústecký kraj)
0066-2022-0197 (08.10.2022, Praha)
