ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Hygrophorus piceae

Hygrophorus piceae Kühner 1949

šťavnatka smrková

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Hygrophoraceae
Hygrophorus

Popis

Klobouk je 10–30 (50) mm široký, polokulovitý až zvoncovitý, později rozložený, někdy čihovitý. Povrch klobouku je jemně přitiskle vláknitý až hladký, za vlhka lesklý, za sucha matný, bílý, uprostřed slabě krémový. Okraj je dlouho podehnutý, hladký, v dospělosti ostrý.

Lupeny jsou bělavé až světle krémové, ve stáří až okrové, jednoduché i větvené a sbíhají na třeň. Ostří je rovné.

Třeň je válcovitý, 30–60 (70) x 3–5 (8) mm, někdy trochu zprohýbaný. Povrch je hladký až mírně plstnatý, bílý, trochu lepkavý. Pod kloboukem bíle otrubičnatý, plný.

Dužnina je bílá, masitá, u okraje klobouku tenkostěnná, bez vůně. Chuť je jemná, fádní.

Výtrusný prach je bělavý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 6–8,5 (10) x 3,5–6,5 µm Q = 1,2–1,7, hladké, s kapkami

Bazidie jsou válcovité až kyjovité 40–60 x 6–8,5 µm, čtyřvýtrusé, s bazální přezkou. Cystidy na lupenech chybí. Buňky pokožky klobouku jsou typu ixotrichoderm, 2–3 µm tlusté, s přezkami.

Výskyt

Roste od léta do podzimu, nehojně, jednotlivě i ve skupinách, pod smrky, spíše ve vyšších polohách.

Možná záměna

Je zaměnitelná za jiné bílé šťavnatky (Hygrophorus) nebo voskovky (Hygrocybe).

Šťavnatka slonovinová (Hygrophorus eburneus) je mykorhizním symbiontem buku, plodnice jsou obvykle velmi slizké na klobouku i na třeni.

Šťavkatka Hedrychova (Hygrophorus hedrychii) roste pod břízami, vrchol klobouku, lupeny i třeň jsou někdy narůžovělé a vůně je nasládlá.

Voskovka panenská (Hygrocybe virginea) roste obvykle na loukách a pastvinách, dosti hojně, v lesích jen vzácně.

Kuchyňské využití

Podle Hagara (2014) je jedlá a chutná. Je však vzácná a nepříliš vydatná, je třeba ji chránit.

Hygrophorus piceae Hygrophorus piceae    

Autorství textů: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Alain Gerault (2005): Tricholomatales, version 2.1

Nálezy

  0071-2019-0514 (09.09.2019, Plzeňský kraj)

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Příspěvky a předplatné 2020

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 3/2019

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .