Infundibulicybe costata (Kühner & Romagn.) Harmaja 2003
strmělka žebernatá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Infundibulicybe |
Synonyma
Clitocybe costata Kühner & Romagn. 1954
Stručný popis
Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve ploše sklenutý až plochý, s podehnutým okrajem, brzy nálevkovitý, nejvýše slabě hygrofánní, s tenkým, zvlněným a radiálně brázditým okrajem, bez středového hrbolku. Pokožka klobouku je okrová, při okraji krémová, matná.
Lupeny jsou husté, nízké, bělavé až krémové, dlouze sbíhavé na třeň.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 20–50 x 5–10 mm, pružný, v barvě klobouku, jemně vláknitý.
Dužnina je bělavá, tuhá a pružná. Vůně je někdy výrazná, podobná vůni špičky obecné (Marasmius oreades). Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH na exsikátech reaguje hnědočerveně.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 6–8 x 4–5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od července do října, roztroušeně, v jehličnatých a smíšených lesích, spíše na zásaditých půdách.
Možná záměna
Podobné strmělky, např. strmělka nálevkovitá (Infundibulicybe gibba) nebo strmělka šupinkatá (Infundibulicybe squamulosa) nevykazují výraznější reakci s KOH. Strmělka nálevkovitá je téměř vždy bez středového hrbolku a má nejvýše slabě rýhovaný okraj. Strmělka šupinkatá má klobouk s jemně šupinkatým středem.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2021-0070 (10.07.2021, Středočeský kraj)
0071-2020-0044 (12.06.2020, Středočeský kraj)
