Inocybe lacera (Fr.) P. Kumm. 1871
vláknice plsťovitá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Inocybaceae Inocybe |
Synonyma
Agaricus lacerus Fr. 1821
Inocibium lacerum (Fr.) Earle 1909
Inocybe carbonaria Velen. 1920
Inocybe demitrata Velen. 1920
Inocybe mammosa Velen. 1920
Inocybe minima Killerm. 1925
Inocybe moravica Hruby 1930
Inocybe pallescens Velen. 1920
Popis
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve polokulovitý nebo zvonovitý, později rozložený, často se středovým hrbolem, šedohnědý až hnědý, hustě vláknitý či vláknitě šupinatý, v mládí s podehnutým okrajem spojeným se třeněm nahnědlou pavučinkou.
Lupeny jsou středně husté až husté, bělavě šedé, později krémové až hnědé, na ostří světlejší.
Třeň je válcovitý, 20–40 x 3–5 mm, ve spodní části někdy mírně rozšířený, na bázi(v mládí) bíle plstnatý, podélně vláknitý, bělavý nebo krémový, od báze hnědnoucí.
Dužnina je bělavá, ve třeni nahnědlá. Vůně je spermatická. Chuť je zatuchlá.
Výtrusný prach je okrově hnědý.
Výtrusy jsou nepravidelně válcovité, 10–15 x 4,5–6 µm, hladké, úzké.
Cheilocystidy (na ostří lupenů) a pleurocystidy (na ploše lupenů) jsou (nepravidelně) válcovité, (častěji) vřetenovité nebo lahvovité, 50–70 x 10–20 µm, výrazně silnostěnné, na vrcholku často zdobené.
 |
Výskyt
Roste od května do října, dosti hojně, obvykle ve skupinách, v trávě, na holé zemi, v lesích i při jejich okrajích nebo podél cest. Tvoří mykorhizu s listnatými i jehličnatým stromy (bříza, osika, borovice). Upřednostňuje chudé, kyselé a písčité půdy.
Možná záměna
Od ostatních druhů vláknic s vláknitě šupinatým kloboukem je vláknice plsťovitá (Inocybe lacera) dobře rozeznatelná podle úzkých, nepravidelně válcovitých výtrusů.
Je dosti proměnlivá a popsána je řada forem či variet. Například vláknice plsťovitá bažinná (Inocybe lacera var. helobia) s drobnějšími plodnicemi roste na vlhkých stanovištích pod vrbami.
Plstnatě šupinkatý klobouk má vláknice huňatá (Inocybe lanuginosa), ta má však hrbolkaté výtrusy.
Kuchyňské využití
V literatuře je nejčastěji uváděna jako nejedlá. Může být mírně jedovatá. Ke sběru neláká.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Jiří Burel (2003): Vláknice plsťovitá - Inocybe lacera (Fr.: Fr.) Kumm. |
Nálezy
0071-2021-0033 (27.05.2021, Středočeský kraj)
0066-2020-0244 (31.10.2020, Středočeský kraj)
0066-2019-0011 (24.05.2019, Středočeský kraj)
0066-2013-0020 (19.05.2013, Středočeský kraj)
