ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Inocybe lacera

Inocybe lacera (Fr.) P. Kumm. 1871

vláknice plsťovitá

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Inocybaceae
Inocybe

Synonyma

Agaricus lacerus Fr. 1821
Inocibium lacerum (Fr.) Earle 1909
Inocybe carbonaria Velen. 1920
Inocybe demitrata Velen. 1920
Inocybe mammosa Velen. 1920
Inocybe minima Killerm. 1925
Inocybe moravica Hruby 1930
Inocybe pallescens Velen. 1920

Popis

Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve polokulovitý nebo zvonovitý, později rozložený, často se středovým hrbolem, šedohnědý až hnědý, hustě vláknitý či vláknitě šupinatý, v mládí s podehnutým okrajem spojeným se třeněm nahnědlou pavučinkou.

Lupeny jsou středně husté až husté, bělavě šedé, později krémové až hnědé, na ostří světlejší.

Třeň je válcovitý, 20–40 x 3–5 mm, ve spodní části někdy mírně rozšířený, na bázi(v mládí) bíle plstnatý, podélně vláknitý, bělavý nebo krémový, od báze hnědnoucí.

Dužnina je bělavá, ve třeni nahnědlá. Vůně je spermatická. Chuť je zatuchlá.

Výtrusný prach je okrově hnědý.

Výtrusy jsou nepravidelně válcovité, 10–15 x 4,5–6 µm, hladké, úzké.

Cheilocystidy (na ostří lupenů) a pleurocystidy (na ploše lupenů) jsou (nepravidelně) válcovité, (častěji) vřetenovité nebo lahvovité, 50–70 x 10–20 µm, výrazně silnostěnné, na vrcholku často zdobené.

Inocybe lacera      

Výskyt

Roste od května do října, dosti hojně, obvykle ve skupinách, v trávě, na holé zemi, v lesích i při jejich okrajích nebo podél cest. Tvoří mykorhizu s listnatými i jehličnatým stromy (bříza, osika, borovice). Upřednostňuje chudé, kyselé a písčité půdy.

Možná záměna

Od ostatních druhů vláknic s vláknitě šupinatým kloboukem je vláknice plsťovitá (Inocybe lacera) dobře rozeznatelná podle úzkých, nepravidelně válcovitých výtrusů.

Je dosti proměnlivá a popsána je řada forem či variet. Například vláknice plsťovitá bažinná (Inocybe lacera var. helobia) s drobnějšími plodnicemi roste na vlhkých stanovištích pod vrbami.

Plstnatě šupinkatý klobouk má vláknice huňatá (Inocybe lanuginosa), ta má však hrbolkaté výtrusy.

Kuchyňské využití

V literatuře je nejčastěji uváděna jako nejedlá. Může být mírně jedovatá. Ke sběru neláká.

Inocybe lacera Inocybe lacera Inocybe lacera Inocybe lacera

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
Jiří Burel (2003): Vláknice plsťovitá - Inocybe lacera (Fr.: Fr.) Kumm., Mykologický sborník 3/2003

Nálezy

  0066-2019-0011 (24.05.2019, Středočeský kraj)
  0066-2013-0020 (19.05.2013, Středočeský kraj)

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Příspěvky a předplatné 2020

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 3/2019

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .