Irpiciporus pachyodon

Úvodní stránka

Myko atlas - Irpiciporus pachyodon

Irpiciporus pachyodon (Pers.) Kotl. & Pouzar 1957

plstnatec tlustoostný

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Polyporales
Polyporaceae
Irpiciporus

Synonyma

Hydnum pachyodon Pers. 1825
Irpex pachyodon (Pers.) Quél. 1888
Spongipellis pachyodon (Pers.) Kotl. & Pouzar 1965

Popis

Plodnice jsou jednoleté, obvykle polorozlité, někdy rozlité. Často vzájemně srůstají a vytváří struktury široké až desítky centimetrů.

Klobouk je široký 20–50 mm, od substrátu odstává až 30 mm, přičemž sousední klobouky mohou srůstat do říms. Svrchní strana klobouku je plstnatá, bělavá, později krémová a postupně okrová a olysávající.

Hymenium je tvořeno až 20 mm dlouhými plochými ostny s tupým, někdy však i špičatým zakončením. Ostny jsou zprvu bělavé, postupně krémové, nažloutlé, ve stáří a při zasychání hnědookrové. Při okraji plodnice jsou ostny nižší.

Dužnina je tenká, bělavá, za čerstva měkká, po usušení tuhá a křehká. Vůně a chuť jsou nevýrazné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou široce elipsoidní až téměř kulovité, 5–6,5 x 4,5–6 µm, průsvitné, hladké, obvykle s velkou středovou kapkou.

Bazidie jsou 4výtrusé, hymeniální cystidy chybí.

Výskyt

Roste nejprve na živém, později mrtvém dřevě listnáčů, zejména dubů a buků, někdy i vysoko v koruně stromu. Je velmi vzácný, Vampola a Charvátová (2021) uvádí v České republice jen 11 známých lokalit, pravděpodobně se však v posledních letech více rozšířil díky oteplování.

Možná záměna

Šindelovník severský (Climacodon septentrionalis) se vyznačuje většími plodnicemi, nápadnými hymeniálními cystidami na vrcholu s inkrustací a elipsoidními výtrusy.

Ježatec různozubý (Hericium cirrhatum) má podobnou ekologii, ale tenčí, na řezu spíše okrouhlé ostny a hymeniální cystidy.