Lactarius flavidus

Úvodní stránka

Myko atlas - Lactarius flavidus

Lactarius flavidus Boud. 1887

ryzec žlutavý

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Russulales
Russulaceae
Lactarius

Synonyma

Lactarius aspideus var. flavidus (Boud.) Neuhoff 1956
Lactarius flavidus var. flavidus Boud. 1887
Lactarius uvidus var. flavidus (Boud.) Bataille 1908
Lactifluus flavidus (Boud.) Kuntze 1898

Stručný popis

Klobouk je široký 50–90 mm, sklenutý s podenutým okrajem, uprostřed mírně prohloubený, později rozprostřený s ostrým okrajem. Pokožka klobouku je lepkavá, nažloutlá nebo krémová, s tmavšími tečkami, které často vytvářejí soustředné pásování, při poranění vínový až fialový.

Lupeny jsou široce připojené až zoubkem sbíhavé, někdy u třeně větvené, při poškození se zbarvují do červenofialova.

Třeň je válcovitý, 40–60 x 10–20 mm, někdy stlačený, hladký, suchý, krémový, při poranění červenofialový, v dospělosti dutý.

Dužnina je spíše křehká, bělavá nebo krémová, na řezu postupně fialová. Chuť je mírně nahořklá nebo palčivá, vůně je nevýrazná nebo jablečně ovocná. Mléko je bílé, i mimo kontakt s dužninou se zbarvuje červenofialově, chuť je palčivá.

Výtrusný prach je světle krémový.

Výtrusy jsou široce oválné, 8,5–11 x 6,5–8,5 ?m, bradavčité, nejvýše neúplně síťnaté.

Výskyt

Roste od července do října, vzácně v listnatých lesích (dub, buk, habr, líska) na vápnitých půdách.

Možná záměna

Ryzec lemovaný (Lactarius aspideus) roste pod vrbami, mléko má nepalčivé, jen nahořklé.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing