Lactarius glaucescens Crossl. 1900
ryzec zelenající
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Lactarius piperatus var. glaucescens (Crossl.) Hesler & A.H. Sm. 1979
Lactifluus glaucescens (Crossl.) Verbeken
Stručný popis
Klobouk 50–150 mm, vyklenutý až plochý s vmáčklým středem. Povrch hladký, suchý, nevýrazně sametový, spíše lesklý, s nepravidelnými tečkami a tmavšími skvrnami, někdy jemně vrásčitý, bílý až světle krémový. Lupeny připojené, velmi úzké, husté, bělavé, při poranění od mléka zelenající a po delší době hnědnoucí. Třeň 30–90 x 10–40 mm, obvykle kratší než je průměr klobouku, hladký, suchý, bílý až světle krémový. Dužnina velmi tuhá, bílá, na řezu se po delší době zbarvuje šedozeleně, vůně při zasychání slabě medová, chuť palčivá. Mléko bílé, při zasychání se zbarvuje šedozeleně, působením KOH žlutooranžově, chuť ihned silně palčivá. Výtrusný prach bílý. Roste nehojně v listnatých lesích především pod buky a habry. Červenec až září.
Možná záměna
S jinými bílými ryzci jako ryzec peprný (Lactarius piperatus), ryzec plstnatý (Lactarius vellereus) nebo ryzec Bertillonův (Lactarius bertillonii), které ale nemají zelenající mléko.
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Borovička J. (2008): Čtyři bílé ryzce. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
Znaky v klíčích
Nálezy
0071-2024-0095 (21.07.2024, Plzeňský kraj)
