Lactarius trivialis (Fr.) Fr. 1838
ryzec severský
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Agaricus trivialis Fr. 1815
Lactifluus trivialis (Fr.) Kuntze 1891
Popis
Klobouk je široký 40–150 mm, nejprve sklenutý, s dlouho podehnutým až podvinutým okrajem, později ploše sklenutý, nakonec ve středu prohloubený až nálevkovitý. Pokožka klobouku je šedá nebo šedohnědá, s modrofialovými nebo vínovými odstíny, s vodnatými skvrnami vytvářejícími někdy nevýrazný kruhatý vzor, v mládí ojíněná a za vlhka slizká.
Lupeny jsou husté, s hojnými lupénky, nejprve krémové, později až světle okrové, při poranění šedozelenající, ke třeni široce připojené až lehce sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 10–30 mm, krémový až světle okrový, lesklý, lepkavý, někdy nevýrazně ďubkatý, v dospělosti dutý.
Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku jemně nafialovělá. Mléko je bílé, ve styku s dužninou postupně šedozelené, mimo dužninu žloutnoucí, při ochutnávání značně palčivé.
Výtrusný prach je narůžověle okrový.
Výtrusy jsou široce elipsoidní, 7–10 x 6–8, se středně vysokou ornamentikou s izolovanými bradavkami, některými propojenými krátkými žebry.
Výskyt
Roste od července do října, roztroušeně, především v horských a podhorských lesích pod smrky nebo břízami. Upřednostňuje vlhká stanoviště s porosty mechů (včetně rašeliníku) a kyselé půdy.
Možná záměna
Ryzec bledoslizký (Lactarius albocarneus) má žloutnoucí mléko a roste především pod jedlemi na zásaditých půdách.
Ryzec scvrklý (Lactarius vietus), rostoucí pod břízami, vytváří výrazně menší plodnice.
Ryzec zprohýbaný (Lactarius flexuosus) má řidší lupeny, obvykle výraznější kruhatý vzor na klobouku a kratší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je označován jako nejedlý, lze jej však upravovat speciálními technikami podobně jako ryzec peprný (Lactarius piperatus).
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
|
Basso M. T. (1999): Lactarius, Fungi Europaei 7, Italia |
|
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2021-0272 (09.10.2021, Středočeský kraj)
0066-2021-0242 (18.09.2021, Plzeňský kraj)
0072-2020-0003 (16.09.2020, Plzeňský kraj)
0066-2020-0101 (06.08.2020, Středočeský kraj)
