špička osiková
Marasmius favrei Antonín 1991
Systematika
|
Říše:
houby (Fungi) Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota) Třída: rouškaté (Agaricomycetes) Řád: pečárkotvaré (Agaricales) Čeleď: špičkovité (Marasmiaceae) Rod: špička (Marasmius) |
Synonyma
Marasmius tremulae Velen. 1947
Stručný popis
Klobouk je široký 1–4 mm, polokulovitý, bílý, hladký nebo mělce radiálně vrásčitý.
Lupeny jsou řídké, redukované, obvykle nedosahují k okraji klobouku, bělavé, průsvitné.
Třeň je válcovitý, 1–15 x 0,1–0,3 mm, někdy nepravidelně zahnutý, v horní části bělavý, ojíněný, od báze postupně rezavě hnědnoucí.
Dužnina je tenká, průsvitně bělavá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 10–14 x 3,5–4 µm, průsvitné, hladké.
Basidie jsou obvykle 2výtrusé, bez bazální přezky.
Výskyt
Roste v září a říjnu, roztroušeně, na tlejících listech topolů, především osik.
Možná záměna
Špička osiková jeřábová (Marasmius favrei var. sorbi) roste na jeřábech a má o něco menší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Poznámky k systematice
Česky také špička Favreho.
Literatura
 |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
Nálezy
0071-2022-0299 (15.10.2022, Jihočeský kraj)
