Otidea onotica (Pers.) Fuckel 1870
ouško kornoutovité
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Pyronemataceae Otidea |
Synonyma
Peziza onotica Pers. 1801
Popis
Plodnice je kornoutovitá, uchovitá, vysoká až 80 (100) mm, s mírně dovnitř svinutým okrajem, někdy s krátkým, bíle ojíněným třeněm. Vnitřní plodná strana je žlutá, žlutookrová nebo žlutooranžová, někdy s růžovými odstíny. Vnější strana je světlejší, moučnatá až svraskalá.
Dužnina je bělavá, křehká, mírné chuti a vůně.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 11–14 x 5–7 µm, hladké, obvykle se dvěma symetrickými kapkami.
Ve vřecku je osm výtrusů. Parafýzy jsou tenké, na konci často zahnuté.
 |
Výskyt
Roste od července do listopadu, místy hojně, v jehličnatých i listnatých lesích, často v trsovitých skupinách.
Možná záměna
Dobrým makroskopickým určovacím znakem jsou růžové odstíny hymenia (nemusí však být vždy přítomny), které u jiných žlutě zbarvených oušek chybí.
Ouško Tuomikoskiho (Otidea tuomikoskii) má vnější stranu plodnice výrazněji otrubičnatě zdrsnělou a tmavší než hymenium.
Plodnice ouška kožového (Otidea alutacea) jsou obvykle menší (nižší), zbarveny spíše hnědookrově, někdy s olivovými odstíny v hymeniu. Výtrusy jsou větší (13–16 x 6–8 µm). Spíše hnědě zbarvené plodnice má také ouško škeblovité (Otidea cochleata) a ouško zaječí (Otidea leporina).
Zákonem chráněné ouško citronové (Otidea concinna) vytváří menší, citronově až sírově žluté plodnice.
Kuchyňské využití
Je jedlé, v malém množství však obsahuje gyromitrin, což je hlavní jedovatá složka ucháče obecného (Gyromitra esculenta). Doporučuje se věnovat pozornost důkladné tepelné úpravě.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Martin Slavičínský
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2025-0210 (13.10.2025, Středočeský kraj)
0071-2024-0161 (14.10.2024, Středočeský kraj)
0071-2022-0199 (24.09.2022, Plzeňský kraj)
