Phellinus conchatus

Phellinus conchatus (Pers.) Quél. 1886

ohňovec škeblovitý

Systematika

Synonyma

Phellinopsis conchata (Pers.) Y.C. Dai 2010

Stručný popis

Plodnice jsou víceleté, většinou polorozlité, mohou však být i rozlité nebo kloboukaté. Plodnice i klobouky často srůstají, celková velikost srostlice pak může přesáhnout 300 mm. Klobouky, jsou-li přítomny, jsou 30–100 mm široké, bokem přirostlé k substrátu, odstávající až 40 mm, poměrně tenké a zvlněné. Sterilní povrch klobouků je v mládí jemně plstnatý, později hladký, pásovaný, rezavě tmavohnědý až téměř černý, růstová zóna na okraji klobouků je světlejší, žlutá nebo okrová. Rourky jsou vícevrstvé, rezavě hnědé, jednotlivé vrstvy jsou vysoké 1–3 mm. Póry jsou okrouhlé, drobné, s hustotou 4–6/mm, skořicově hnědé nebo šedohnědé. Dužnina je rezavě hnědá.

Výtrusy jsou téměř kulovité, 5–6,5 x 4–5,5 µm.

Výskyt

Roste roztroušeně, místy hojně, na živém i tlejícím dřevě vrb (především jív) a topolů, vzácněji jiných listnáčů. Plodnice nacházíme celoročně.

Možná záměna

Na podobných substrátech roste ohňovec tečkovaný (Phellinus punctatus), ten však nikdy netvoří klobouky.

Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Kout J., Vlasák J. (2013): Nové nebo vzácné chorošovité houby z Plzeňska – 2. část, Erica, Plzeň, 20: 55–66
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia

Nálezy

  0066-2022-0050 (08.05.2022, Středočeský kraj)