Phellinus conchatus (Pers.) Quél. 1886
ohňovec škeblovitý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Hymenochaetales Hymenochaetaceae Phellinus |
Synonyma
Phellinopsis conchata (Pers.) Y.C. Dai 2010
Stručný popis
Plodnice jsou víceleté, většinou polorozlité, mohou však být i rozlité nebo kloboukaté. Plodnice i klobouky často srůstají, celková velikost srostlice pak může přesáhnout 300 mm. Klobouky, jsou-li přítomny, jsou 30–100 mm široké, bokem přirostlé k substrátu, odstávající až 40 mm, poměrně tenké a zvlněné. Sterilní povrch klobouků je v mládí jemně plstnatý, později hladký, pásovaný, rezavě tmavohnědý až téměř černý, růstová zóna na okraji klobouků je světlejší, žlutá nebo okrová. Rourky jsou vícevrstvé, rezavě hnědé, jednotlivé vrstvy jsou vysoké 1–3 mm. Póry jsou okrouhlé, drobné, s hustotou 4–6/mm, skořicově hnědé nebo šedohnědé. Dužnina je rezavě hnědá.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 5–6,5 x 4–5,5 µm.
Výskyt
Roste roztroušeně, místy hojně, na živém i tlejícím dřevě vrb (především jív) a topolů, vzácněji jiných listnáčů. Plodnice nacházíme celoročně.
Možná záměna
Na podobných substrátech roste ohňovec tečkovaný (Phellinus punctatus), ten však nikdy netvoří klobouky.
 |
 |
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kout J., Vlasák J. (2013): Nové nebo vzácné chorošovité houby z Plzeňska – 2. část, Erica, Plzeň, 20: 55–66 |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0066-2022-0050 (08.05.2022, Středočeský kraj)
