Phellinus nigrolimitatus (Romell) Bourdot & Galzin 1925
ohňovec ohraničený
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Hymenochaetales Hymenochaetaceae Phellinus |
Synonyma
Phellopilus nigrolimitatus (Romell) Niemelä, T. Wagner & M. Fisch. 2001
Stručný popis
Plodnice jsou víceleté, rozlité nebo polorozlité, vzácně krátce kloboukaté, široké 50–150 mm, až 300 mm dlouhé. Sterilní povrchy při horní části plodnice jsou v mládí plstnaté, žlutohnědé, později olysávající, tmavě hnědé až téměř černé. Rourky jsou vícevrstvé. Póry jsou drobné, s hustotou 5–6/mm, šedohnědé nebo rezavě hnědé. Dužnina je rezavá, korkovitá, vrstevnatá, mezi vrstvami s tmavou černou linkou. Výtrusný prach je bílý nebo nažloutlý.
Výtrusy jsou úzce eliptické nebo válcovité, 4,7–6,8 x 2–2,5 µm.
Výskyt
Roste vzácně, na tlejícím dřevě jehličnanů, zejména smrků. Vyskytuje se v od pahorkatin vysoko do hor, byl však nalezen i ve výšce kolem 200 m n. m. Plodnice nacházíme celoročně.
Možná záměna
Ohňovec izabelový (Phellinus viticola), rostoucí také na dřevě smrků, vytváří menší plodnice.
Ohňovec smrkový (Phellinus chrysoloma) a ohňovec smrkový (Phellinus chrysoloma) mají téměř kulovité výtrusy.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Sádlíková M., Kout J. (2016): Významné druhy stopkovýtrusných hub z PR Dlouhý vrch v Českém lese. |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
