Pluteus petasatus (Fr.) Gillet 1876
štítovka žíhaná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Pluteaceae Pluteus |
Synonyma
Agaricus petasatus Fr. 1838
Pluteus patricius (Schulzer) Boud. 1904
Stručný popis
Klobouk je široký 50–120 (150) mm, v mládí sklenutý, později plochý se širokým středovým hrbolem, bělavý nebo našedlý, matný, od středu radiálně hnědě žíhaný až šupinkatý, při okraji často lysý, za sucha rozpraskávající. Lupeny jsou husté, prostřídané četnými lupénky, nejprve bělavé, později zbarvené výtrusným prachem do růžova, u třeně volné. Třeň je válcovitý, 50–120 x 5–20 mm, na bázi většinou mírně rozšířený, bělavý, od báze hnědě vláknitý. Dužnina je bělavá. Vůně je nevýrazná nebo lehce ředkvová, chuť je mírná. Výtrusný prach je růžový.
Výtrusy jsou eliptické, 5,5–9 x 4–6 µm, hladké. Pleurocystidy jsou tlustostěnné, na konci s hákovitými výrůstky.
Výskyt
Roste roztroušeně, od června do října, jednotlivě nebo v menších trsech na tlejícím dřevě listnáčů (dub, buk, topol).
Možná záměna
V typické formě je dobře rozeznatelná díky světlému klobouku s hnědě žíhaným nebo šupinkatým středem. Zejména starší plodnice je však těžké odlišit od světlejších forem štítovek z okruhu kolem štítovky jelení (Pluteus cervinus).
Kuchyňské využití
Jedlá houba, díky roztroušenému výskytu však kulinářsky bezvýznamná.
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
