Pseudohydnum gelatinosum

Pseudohydnum gelatinosum (Scop.) P. Karst. 1868

rosolozub huspenitý

Systematika

Synonyma

Tremellodon auriculatus (Fr.) Fr. 1874
Tremellodon gelatinosus (Scop.) Fr. 1874

Popis

Plodnice jsou kloboukaté, bokem nebo krátkým postranním třeněm přirostlé k substrátu.

Klobouk je široký 20–80 mm, 10–20 mm tlustý, vějířovitý, jazykovitý, na horní straně nejčastěji mléčně průsvitně bělavý, někdy však i našedlý nebo hnědý.

Hymenium je tvořeno 1–4 mm dlouhými, poměrně hustými, pružnými, bělavě průsvitnými ostny.

Třeň je postranní, krátký (do 30 mm), zavalitý, na bázi jemně vláknitý, někdy zcela chybí.

Dužnina je bíle vodnatě průsvitná, rosolovitá. Vůně i chuť jsou nevýrazné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 5–8 x 5–6,5 ?m, průsvitné, hladké.

Bazidie mohou být 2výtrusé i 4výtrusé. Hymeniální cystidy chybí.

Výskyt

Roste od července do listopadu, poměrně hojně, na tlejícím dřevě jehličnanů, typicky ve vlhku na mechem obrostlých pařezech smrků, obvykle ve skupinách, kde jednotlivé plodnice vedle sebe i nad sebou vzájemně srůstají.

Možná záměna

Pro svůj vzhled a konzistenci je tato houba prakticky nezaměnitelná.

Kuchyňské využití

Je jedlý, použitelný i v syrovém stavu například do salátů, vhodný také do polévek, rizota, k nakládání do octa nebo jako ovar.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání

Nálezy

  0066-2010-0035 (04.09.2010, Středočeský kraj)