Russula emetica (Schaeff.) Pers. 1796
holubinka vrhavka
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a mělce prohloubený, zářivě červený (vlčí máky), řidčeji růžový, v dospělosti někdy bělavě či žlutě vybledající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha hladká, za vlhka mírně lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku, někdy i více.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, tenké, 4–9 mm vysoké, křehké, úzce připojené až volné, někdy s několika lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, bílé, v dospělosti až světle smetanové, s rovným ostřím.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–80 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, lesklý, bílý, na bázi nevýrazně žloutnoucí.
Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, stářím slabě žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo ovocná, chuť je ostře palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/230).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–11 x 6,5–9 µm, se středně vysokou až vysokou ornamentikou s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
 |
 |
Výskyt
Roste od června do října, poměrně hojně na vlhkých až podmáčených stanovištích, především v jehličnatých lesích pod smrky, často v mechu.
Možná záměna
Blízce příbuzná a o něco méně palčivá holubinka lesní (Russula silvestris) roste na sušších stanovištích pod duby a borovicemi.
Holubinka březová (Russula betularum) je drobnější a křehčí, růžově zbarvený klobouk rychle vybledá, má o něco větší výtrusy a roste obvykle pod břízami.
Holubinka nádherná (Russula nobilis) roste v bučinách, má pevnější konzistenci dužniny a pokožku klobouku lze sloupnout jen při okraji.
Holubinka brunátná (Russula badia) má klobouk spíše červenohnědý, málokdy zcela červený, silná palčivost dužniny se projeví až po chvíli. Má někdy narůžovělý třeň, tužší dužninu s charakteristickou pryskyřičnou vůní a okrový až žlutý výtrusný prach.
Holubinka vodnatá (Russula aquosa), rostoucí obvykle v rašeliništích, má téměř nepalčivou dužninu.
Pro praktického houbaře může být nepříjemná záměna za jedlou holubinku jahodovou (Russula paludosa), která roste na podobných stanovištích. Ta je však (v lupenech mladých plodnic) nanejvýš mírně palčivá, má obvykle načervenalý třeň a světle okrový výtrusný prach.
Kuchyňské využití
Nejedlá, pro palčivost nepoživatelná.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Russula.
Holubinka lesní (Russula silvestris), holubinka šednoucí (Russula hydrophila) nebo holubinka březová (Russula betularum) jsou některými autory považovány jen za variety holubinky vrhavky (Russula emetica).
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2024-0148 (26.07.2024, Ústecký kraj)
0066-2020-0108 (15.08.2020, Středočeský kraj)
0066-2014-0091 (23.08.2014, Vysočina)
0066-2013-0191 (19.10.2013, Středočeský kraj)
0066-2012-0081 (15.08.2012, Plzeňský kraj)
0066-2010-0051 (10.09.2010, Vysočina)
