Russula flavispora Blum ex Romagn. 1967
holubinka žlutovýtrusá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 50–100 mm, sklenutý, uprostřed brzy prohloubený, v dospělosti nálevkovitý, bílý, krémový, nažloutlý, později světle okrový. Okraj klobouku je hladký, nerýhovaný. Pokožka je suchá, plstnatá, lze ji sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou spíše řídké a vysoké, s četnými lupénky, bělavé, později nažloutlé.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 20–30 mm, směrem k bázi zúžený, bílý, v dospělosti s žlutohnědými skvrnami.
Dužnina je tuhá, bělavá, při poranění a stářím žloutnoucí. Pach je silný, nepříjemný, připomínající holubinku smrdutou (Russula foetens). Chuť je středně až silně palčivá, zejména v lupenech.
Makrochemické reakce: fenol – pomalu hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrozelená.
Výtrusný prach je světle žlutý (4b).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8,5 x 5,5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou bez spojek nebo téměř bez spojek.
Výskyt
Roste od června do října pod listnáči. Jedná se o teplomilný druh, v České republice velmi vzácný.
Možná záměna
Je zaměnitelná s příbuznými druhy ze sekce Lactarioides, např. s holubinkou bílou (Russula delica), má však výrazně tmavší výtrusný prach a odlišnosti jsou i ve výtrusech.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Lactarioides.
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
