Russula galochroa (Fr.) Fr. 1874
holubinka mléčná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Synonyma
Russula heterophylla var. galochroa (Fr.) Fr. 1838
Stručný popis
Klobouk je široký 40–80 mm, v mládí polokulovitý až sklenutý, později ploše rozložený až nálevkovitý, bílý, smetanový, s okrovými, lilákovými nebo šedozelenými odstíny, v dospělosti často s rezavými skvrnami. Okraj klobouku je dlouho podehnutý, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná nebo ve středu mírně ojíněná, za vlhka mírně lesklá, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, křehké, ke třeni úzce připojené až nepatrně sbíhavé, některé vidlené, smetanové.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, bílý, na bázi rezavě hnědnoucí.
Dužnina je křehká, bělavá, poraněním a stářím žloutnoucí až rezavějící. Vůně je nenápadná, chuť spíše mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d).
Výtrusy jsou široce oválné, 6–8,5 x 5–6,5 µm, s nízkou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Výskyt
Roste od července do září, vzácně v listnatých lesích (dub, bříza). Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Druh z obtížné sekce Griseinae, podle Romagnesi (1967) charakteristický lilákově růžovými a šedavě nazelenalými odstíny na bělavém klobouku, smetanovým výtrusným prachem (2c–2d), víceméně izolovaně bradavčitými výtrusy a nápadně ztlustlými buňkami na pokožce klobouku.
Holubinka Faustova (Russula faustiana) a holubinka šedozelená (Russula pseudoaeruginea) postrádají na klobouku lilákové odstíny a mají víc prosíťované výtrusy.
Holubinka vidlená (Russula subterfurcata) má výrazně vidlené lupeny a o něco menší výtrusy.
Bledě zbarvený klobouk může mít například i hojná holubinka trávozelená (Russula aeruginea), pokud je vystavena přímým slunečním paprskům v trávě při okraji lesa.
Kuchyňské využití
Je jedlá, pro vzácnost však kulinářsky nevýznamná.
Poznámky k systematice
Holubinka mléčná patří podle Sarnari (1998) do sekce Heterophyllae, subsekce Griseinae.
Podle IndexFungorum (2025) je Russula galochroa (Fr.) Fr. 1874 synonymem pro Russula heterophylla (Fr.) Fr. 1838.
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
