Russula hortensis Sarnari 1998
holubinka zahradní
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, zprvu nepravidelně kulovitý, později sklenutý, ploše rozložený, někdy uprostřed výrazně prohloubený, světle šedohnědý. Okraj klobouku je často laločnatý, v dospělosti výrazně hluboce rýhovaný. Pokožka je zavlhka lesklá, lze ji sloupnout téměř do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, v dospělosti prořídlé, bělavé, rezavějící.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 15–25 mm, bílý, někdy našedlý.
Dužnina je křehká, bílá, šedohnědnoucí. Vůně u mladých plodnic je nevýrazná, v dospělosti značně nepříjemná, rybí, přetrvává i u sušených plodnic. Chuť je zcela mírná.
Makrochemické reakce: KOH – negativní; FeSO4 – šedorůžová; guajak – rychle modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou široce oválné, některé téměř kulovité, 7–9 x 6–8 µm, výjimečně i větší, se středně vysokou ornamentikou vytvářející téměř úplnou nebo úplnou síťku.
Výskyt
Roste od září do listopadu pod duby, možná i pod borovicemi, často v parcích. Jedná se o středomořský druh, vzácný i ve Středomoří. Podle GBIF mohla být nalezena v České republice (cf.).
Možná záměna
Holubinka pruhovaná (Russula insignis) – taktéž s mírnou chutí – má obvykle nápadně nažloutlou bázi třeně, která s KOH reaguje červenooranžově. Nevoní rybinou.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Ingratae, subsekce Foetentinae.
Literatura
 |
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
