Russula ilicis Romagn., Chevassut & Privat 1972
holubinka dubová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 50–100 (130) mm, v mládí polokulovitý, později ploše rozprostřený, nakonec až široce prohloubený, krémově bělavý až světle okrový, obvykle s růžovými nebo šedo-modro-fialovými, někdy i nazelenalými odstíny. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožku lze sloupnout asi do 1/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, smetanové, nakonec světle okrové, obvykle s několika lupénky, v dospělosti křehké.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 15–35 mm, směrem k bázi zúžený, v mládí pevný a plný, později houbovitý, bělavý.
Dužnina je dosti tuhá, až v dospělosti houbovitá. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – téměř negativní, guajak – pomalu modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–10 x 5–8 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.
Výskyt
Roste v červnu a červenci velmi vzácně v teplých dubových lesích. Hojnější je ve Středomoří, upřednostňuje zásadité půdy.
Možná záměna
Charakteristickým znakem jsou velké plodnice se světlým kloboukem a růst pod duby.
Podobně zbarvené masité plodnice někdy vytváří holubinka namodralá (Russula cyanoxantha), ta má však bílý výtrusný prach a i v dospělosti (špekově) pružné lupeny.
Světle zbarvené druhy ze sekce Griseinae, například holubinka Faustova (Russula faustiana), holubinka šedozelená (Russula pseudoaeruginea), holubinka mléčná (Russula galochroa) nebo holubinka vidlená (Russula subterfurcata) mají spíše izolovaně bradavčité nebo řídce prosíťované výtrusy a pozitivně reagují s FeSO4.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Heterophyllae, subsekce Ilicinae.
Literatura
 |
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
