Russula laricina Velen. 1920
holubinka modřínová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–70 mm, v mládí polokulovitý nebo sklenutý, později ploše rozložený a ve středu prohloubený, někdy s nevýrazným středovým hrbolkem, vínově červený, červenofialový, šedofialový, někdy i celý žlutý či okrově hnědý, případně s olivovými odstíny. Okraj klobouku je nejprve hladký, v dospělosti dlouze hrbolkatě rýhovaný. Pokožka je za sucha jemně zrnitá, za vlhka lepkavá a lesklá, slupitelná více jak do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše řídké, křehké, u třeně téměř volné, některé vidlené, žilkami propojené, nejprve smetanové, nakonec žluté až naoranžovělé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 10–15 mm, brzy houbovitě vycpaný až dutý, křehký, podélně vrásčitý, bílý, stářím šednoucí.
Dužnina je křehká, bělavá, vlhkem a stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná nebo mírně ovocná, chuť je mírná.
Výtrusný prach je žlutý (4b–4d, podle Socha a kol. (2011) někdy až 4e).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 6–8 µm, se středně vysokou ornamentikou a bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky.
Výskyt
Roste od srpna do září, nehojně v jehličnatých a smíšených lesích pod modříny, vzácně pod smrkem.
Možná záměna
Holubinka raná (Russula nauseosa) je téměř identická a panují spory, zda holubinka modřínová není jen její varietou nebo formou. Roste již od června pod smrky, Sarnari (2005) zmiňuje méně výrazné šedivěním dužniny, klobouk vždy bez středového hrbolku. Socha a kol. (2011) uvádí ornamentiku výtrusů s téměř izolovanými bradavkami.
Holubinka cihlová (Russula cessans) roste pod borovicemi a má výtrusy se zřetelnou síťkou.
Kuchyňské využití
Je jedlá, kulinářsky však bezvýznamná.
Literatura
 |
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
