Russula nauseosa (Pers.) Fr. 1838
holubinka raná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–70 mm, tence masitý, v mládí vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený až mělce prohloubený, barevně značně variabilní, červený, růžově červený, nafialovělý, někdy se žlutými či olivovými odstíny, od okraje vybledající. Okraj klobouku je tupý, nejprve hladký, v dospělosti uzlinatě rýhovaný. Pokožka klobouku je hladká, za sucha spíše matná, za vlhka lesklá a lepkavá, slupitelná téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou nejprve poměrně husté, později prořídlé, 6–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, úzce připojené nebo volné, žilkami propojené, v mládí světle smetanové, brzy zbarveny výtrusným prachem okrově nebo až žlutě. Lupénky jsou vzácné nebo chybí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, někdy zploštělý, 30–60 x 10–20 mm, křehký, velmi brzy houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, bílý.
Dužnina je křehká, bělavá, za vlhka a stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná, chuť mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle středně sytě až intenzivně modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4b–4c), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/184/102).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 7–10 x 6,5–8 µm, mohou však být i menší, kolem 7–8,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou až vysokou ornamentikou, obvykle izolovanými ostny, výjimečně spojenými krátkými hřebínky.
 |
Výskyt
Roste od května do září v jehličnatých lesích, zejména ve smrčinách na světlejších stanovištích v trávě a mechu, podél cest nebo při lesních okrajích. Upřednostňuje podhorské a horské oblasti, kde bývá hojná.
Možná záměna
Holubinka modřínová (Russula laricina) roste později na podzim, většinou pod modříny, má více šednoucí dužninu a téměř izolovaně bradavčité výtrusy. Trvají spory, zda holubinka modřínová není jen varietou nebo formou holubinky rané.
Velmi podobná holubinka cihlová (Russula cessans) roste především v říjnu a listopadu pod borovicemi, má dlouho nerýhovaný okraj klobouku a prosíťované výtrusy.
Holubinka dívčí (Russula puellaris) má žloutnoucí dužninu a světlejší výtrusný prach (2c).
Holubinka nelesklá (Russula firmula) je palčivá.
Kuchyňské využití
Je jedlá, pro značnou křehkost je však její kuchyňské uplatnění problematické.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Tenellae, subsekce Laricinae.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2025-0139 (11.09.2025, Ústecký kraj)
0066-2023-0306 (13.10.2023, Karlovarský kraj)
0066-2023-0197 (22.06.2023, Ústecký kraj)
0066-2021-0194 (19.08.2021, Zlínský kraj)
0066-2019-0041 (03.08.2019, Středočeský kraj)
0066-2018-0033 (16.06.2018, Ústecký kraj)
0066-2016-0028 (21.06.2016, Karlovarský kraj)
0066-2016-0022 (18.06.2016, Karlovarský kraj)
