Russula romellii Maire 1910
holubinka Romellova
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Synonyma
Russula alutacea subsp. romellii (Maire) Singer 1932
Russula europae J. Blum ex Romagn. 1967
Popis
Klobouk je široký 60–120 (někdy až 150) mm, masitý, sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, červený, červenofialový, hnědý, hnědofialový, růžový, ale také žlutoolivový, často různě zbarven ve středu a na okraji klobouku, případně nepravidelně skvrnitý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha spíše lesklá, zvláště ve středu, jemně zdrsnělá, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 2/3 poloměru klobouku.
Lupeny nejprve husté, později spíše prořídlé, poměrně tlusté, 7–15 mm vysoké, křehké, ke třeni zaobleně připojené, jen vzácně s lupénky, u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve smetanové, v dospělosti žluté.
Třeň je robustní, válcovitý nebo kyjovitý, pod kloboukem někdy rozšířený, 50–100 x 15–35 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, v mládí téměř hladký, v dospělosti jemně podélně vrásčitý, bílý, od báze někdy rezavějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, téměř neměnná, vůně nevýrazná nebo slabě ovocná, chuť vždy mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – vínově až čokoládově hnědá; guajak – podle Sarnari (2005) rychle a intenzivně modrá, podle Socha a kol. (2011) obvykle pomalá.
Výtrusný prach je tmavě žlutý (4d).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
 |
 |
Výskyt
Roste od července do září, nehojně ve vlhčích listnatých lesích, především pod buky, podle Borovička (2007) také pod duby, habry, smrky a jedlemi, preferuje vápnité půdy.
Možná záměna
Zaměnitelná především s nepalčivými holubinkami se žlutým výtrusným prachem, které rostou v listnatých lesích.
Holubinka podrusá (Russula alutacea) vykazuje specifickou reakci na fenol, stejně jako její příbuzné holubinka olivová (Russula olivacea) a holubinka vínově hnědá (Russula vinosobrunnea). Všechny tři druhy mívají obvykle aspoň zčásti narůžovělý třeň.
Holubinku habrovou (Russula carpini) spolehlivě odlišíme podle izolovaně ostnitých výtrusů.
Izolovaně ostnité výtrusy má také poměrně hojná holubinka celokrajná (Russula integra), ta však roste v jehličnatých lesích, obvykle pod smrky od středních poloh výše.
Velmi podobná může být příbuzná holubinka krátkonohá (Russula curtipes) rostoucí výhradně pod buky. Má o něco světlejší výtrusný prach a méně síťnaté výtrusy.
Holubinka vínově růžová (Russula pseudoromellii) má pokožku klobouku spíše matnou a nepatrně světlejší výtrusný prach.
V literatuře jsou v okruhu holubinky Romellovy (Russula romellii) popsány další příbuzné druhy – holubinka odchylná (Russula alternata) a holubinka červenobílá (Russula rubroalba). Jsou však vzácné a někteří autoři je považují pouze za variety holubinky Romellovy, v případě holubinky odchylné se s názorem těchto autorů ztotožňujeme.
Kuchyňské využití
Jedlá a chutná holubinka.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Polychromae, subsekce Integriforminae.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Borovička J. (2007): Poznáváme holubinky X. Holubinka Romellova - Russula romellii Maire. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2026-0040 (23.06.2026, Zlínský kraj)
0066-2021-0067 (09.07.2021, Zlínský kraj)
0066-2016-0027 (19.06.2016, Středočeský kraj)
0066-2015-0019 (20.06.2015, Středočeský kraj)
0066-2013-0143 (15.09.2013, Středočeský kraj)
0066-2013-0127 (07.09.2013, Středočeský kraj)
0066-2013-0120 (01.09.2013, Plzeňský kraj)
0066-2013-0064 (21.07.2013, Středočeský kraj)
