Russula sphagnicola Socha
holubinka rašeliníková
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 30–60 mm, sklenutý, brzy ploše rozprostřený a uprostřed prohloubený, tence masitý, narůžovělý, nafialovělý až vínově červený, někdy uprostřed světle okrově vybledající, někdy s olivovými odstíny. Okraj klobouku je brzy dlouze rýhovaný. Pokožka klobouku je lesklá, lze ji sloupnout téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou řídké, křehké, s několika lupénky, příčně propojené (anastomozované), vzácně větvené, zprvu bílé, v dospělosti krémové.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 8–15 mm, křehký, brzy houbovitě vycpaný až dutý, bílý, na bázi žloutnoucí.
Dužnina je tenká, křehká, bělavá. Vůně je nevýrazná, podle Socha a kol. (2011) při zasychání někdy slabě medová. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: guajak – světle modrá.
Výtrusný prach je krémový (2c–2d).
Výtrusy jsou široce oválné, 8,5–10 x 6,5–8 ?m, se středně vysokou až vysokou ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.
Výskyt
Roste od června do listopadu pod břízami na podmáčených půdách, často v rašeliníku.
Možná záměna
Holubinka lesklá (Russula nitida) má ve spodní části někdy narůžovělý třeň, tmavší výtrusný prach (3b–3c) a izolovaně ostnité výtrusy.
Kuchyňské využití
Je jedlá, kulinářsky ovšem zcela bezvýznamná.
Poznámky k systematice
Holubinka rašeliníková (Russula sphagnicola) byla jako nový druh popsána v Socha a kol. (2011), pokud je však synonomizována s Russula sphagnophila Kauffman 1909, přednost by mělo dostat starší jméno.
Literatura
 |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
