Russula nitida

Russula nitida (Pers.) Fr. 1838

holubinka lesklá

Systematika

Popis

Drobná až střední holubinka.

Klobouk je široký 20–60 (80) mm, nejprve sklenutý, později plochý nebo prohloubený, někdy s nízkým středovým hrbolkem, v dospělosti s okrajem obvykle dlouze a výrazně rýhovaným. Pokožka klobouku je barevně proměnlivá, nejčastěji v různých odstínech červené, někdy ale i nahnědlá nebo okrově olivová, nápadně lesklá a část lesku si ponechává i za sucha, slupitelná asi do poloviny poloměru klobouku.

Lupeny jsou středně husté, jen vzácně s lupénky, bělavé až smetanové, v dospělosti až okrové.

Třeň je válcovitý až kyjovitý, 40–70 x 10–15 mm, brzy houbovitě vycpaný až dutý, bílý, ve spodní části někdy narůžovělý, za vlhka šednoucí.

Dužnina je křehká, bělavá. Vůně je nenápadná, u zasychajících plodnic slabě ovocná až medová. Chuť je zcela mírná.

Výtrusný prach je okrový (3b–3c), výjimečně snad i světlejší, sytě smetanový (2d).

Výtrusy jsou elipsoidní, 7,5–11 x 6–9 µm, se střední až vysokou ornamentikou tvořenou většinou izolovanými ostny.

Výskyt

Roste od července do října, nepříliš hojně pod břízami a duby, často v trávě na kyselejších půdách. Ve vyšších polohách ji najdeme i v rašeliníku.

Možná záměna

Holubinka rašeliníková (Russula sphagnicola) roste v rašeliníku na podmáčených stanovištích. Má vždy bílý třeň a světlejší výtrusný prach.

Holubinka raná (Russula nauseosa) roste pod smrky a má tmavší výtrusný prach.

Podobné mohou být taktéž pod břízami rostoucí holubinka unylá (Russula versicolor) a holubinka štíhlá (Russula gracillima).

Při použití klíče pro určování holubinek se kromě červeného zbarvení klobouku jeví jako silné znaky pro určení holubinky lesklé (Russula nitida) zcela mírná chuť dužniny a okrový výtrusný prach – ve výběru se neobjeví ani jediný z dosud zmíněných zaměnitelných druhů. Přidáme-li ještě růst pod břízami, zůstanou nám kromě holubinky lesklé již jen holubinka Velenovského (Russula velenovskyi) a holubinka muškátová (Russula versatilis).

Holubinka Velenovského (Russula velenovskyi) skutečně roste často pod břízami, má mírnou chuť dužniny a dokonce mívá ve středu kloubouku dospělých plodnic nízký hrbolek a narůžovělý třeň. Mívá však o něco větší plodnice, za sucha matnou pokožku klobouku a menší výtrusy.

Vzácná holubinka muškátová (Russula versatilis) má také menší výtrusy a za čerstva voní po pelargoniích.

Kuchyňské využití

Je jedlá, ale křehká a málo vydatná, praktickými houbaři (právem) přehlížená.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain
	Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
	Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
	Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento
	Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia
	Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha
	Melzer V. (1945): Atlas Holubinek

Znaky v klíčích

Klíč k určování holubinek

Nálezy

  0066-2020-0201 (18.10.2020, Středočeský kraj)