Russula versicolor Jul. Schäff. 1931
holubinka unylá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–70 mm, méně masitý, vyklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně většinou nevýrazný, přestože značně proměnlivý - narůžovělý, nafialovělý, šedohnědý nebo olivově okrový, u starších plodnic obvykle vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha matná nebo (spíše ve středu) mírně lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 2/3 poloměru, někdy téměř ke středu klobouku.
 |
 |
 |
Lupeny jsou středně husté, tenké, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo zaobleně připojené, někdy s několika lupénky, nejprve bílé, postupně okrovějící, na poraněných místech hnědnoucí nebo rezavějící.
Třeň je štíhlý, válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 10–15 mm, brzy houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, od báze žloutnoutcí.
Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bělavá, postupně žloutnoucí. Vůně nevýrazná, chuť zprvu mírná, po delší době až středně palčivá, zejména v lupenech.
Výtrusný prach je okrový (3a–3c).
Výtrusy jsou eliptické, 5,5–9 x 4–6,5 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
 |
 |
Výskyt
Roste poměrně hojně pod břízami, často v trávě, Sarnari (2005) uvádí možný růst i pod borovicemi nebo smrky. Upřednostňuje kyselejší půdy. Červen až říjen.
Možná záměna
Pod břízami roste podobná holubinka parková (Russula exalbicans) vytvářející o něco větší plodnice, jejíž dužnina jeví tendenci k šednutí, ne k žloutnutí.
Podobná je holubinka lesklá (Russula nitida) rostoucí také pod břízami, je však vždy mírné chuti a odlišuje ji i jiná ornamentika výtrusů.
Holubinka raná (Russula nauseosa) roste pod smrky a má šednoucí dužninu.
Žloutnutí dužniny může někdy připomínat holubinku dívčí (Russula puellaris), která však roste spíše pod jehličnany a žloutnutí je intenzívnější.
Možná je záměna s nehojnou holubinkou krémovolilákovou (Russula lilacinocremea), která roste hlavně pod duby a lipami a má tmavší výtrusný prach.
Vzácná drobná holubinka olšinná (Russula alnetorum) je jen mírně palčivá, roste výhradně pod olšemi a má obvykle nápadně šednoucí třeň.
Kuchyňské využití
Například Socha a kol. (2011) ji považuje za jedlou houbu nižší kvality, častěji je však udávána jako nejedlá. Pro kuchyňské využití je nezajímavá – drobná, velmi křehká a dosti palčivá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2023-0313 (14.10.2023, Karlovarský kraj)
0066-2022-0189 (30.09.2022, Praha)
0066-2016-0141 (27.10.2016, Zlínský kraj)
0066-2015-0063 (03.10.2015, Ústecký kraj)
0066-2015-0064 (03.10.2015, Ústecký kraj)
0066-2015-0065 (03.10.2015, Ústecký kraj)
0066-2015-0066 (03.10.2015, Ústecký kraj)
0066-2015-0051 (26.09.2015, Ústecký kraj)
0066-2014-0202 (01.11.2014, Praha)
