Russula taigarum Ruots. & Vauras 1990
holubinka tajgová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 40–110 (ve Skandinávii až 150) mm, sklenutý, postupně rozšířený, nakonec mírně prohloubený, vínově červený, červenohnědý až hnědofialový, brzy suchý a matný podobně jako slanečkově vonící holubinky ze skupiny holubinky révové (Russula xerampelina). Okraj klobouku je krátce rýhovaný. Pokožku lze sloupnout jen při okraji klobouku.
Lupeny jsou nejprve husté, s několika lupénky, později prořídlé, nažloutlé.
Třeň je válcovitý, velmi často i v dospělosti směrem k bázi rozšířený, 70–130 x 20–35 mm, karmínově růžový, na bázi bělavý, plný, v dospělosti houbovitě vycpaný.
Dužnina je bělavá, téměř neměnná, křehká. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, v lupenech někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je okrový (3c).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 8–10 x 7–9,5 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.
Výskyt
Roste od srpna do října v podmáčených jehličnatých lesích pod smrky, často v rašeliníku. Jedná se o druh severní Evropy, podle GBIF byla nalezena v Německu nebo v Estonsku.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Polychromae, subsekce Integriforminae.
Literatura
 |
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
