Russula tinctipes J. Blum ex Bon 1986
holubinka potřísněná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 60–110 (150) mm, nápadně masitý, zprvu polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a uprostřed prohloubený, často zářivě červený nebo růžově červený, místy nažloutle nebo okrově vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti jen krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za vlhka mírně lesklá, za sucha spíše matná až sametová, lze ji sloupnout jen s obtížemi asi do 1/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, křehké, u třeně někdy větvené, zprvu krémové, v dospělosti máslově žluté.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 15–30 mm, dosti tuhý, bílý, vzácně narůžovělý.
Dužnina je tuhá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, za vlhka někdy šedivějící. Vůně je nevýrazná, za čerstva někdy pelargoniová, při zasychání až medová. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy nepatrně štiplavá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – slabě šedorůžová; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4b–4c).
Výtrusy jsou široce oválné, 8–10,5 x 6,5–9 ?m, s nápadně nízkou ornamentikou bez spojek nebo téměř bez spojek.
Výskyt
Roste od června do listopadu v listnatých lesích (dub, buk, habr), preferuje vápnité půdy. Jedná se o teplomilný druh, ale nalezena byla i v ČR. Může být přehlížena.
Možná záměna
Holubinka ruměnná (Russula pseudointegra) a holubinka červenobílá Russula rubroalba) vykazují negativní nebo téměř negativní reakci na guajak.
Holubinka sličná Russula rosea) má světlejší výtrusný prach (2a).
Kuchyňské využití
Je jedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Polychromae, subsekce Paraintegrinae.
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
